Pohnojit nepohnojené

Zase jsem dnes (17. 3.) přednášel dětem v Liberci o historii rock’n’rollu a zase mezi nimi seděl jeden, který měl plnou pusu zbytečných a hlasitých řečí. Nebyl jsem tentokrát takový hrdina, abych se za ním vypravil doprostřed vřavy, a tak když jeho hlučnost trvala už dvacet minut, došla mi trpělivost a před stovkou ostatních diváků jsem ho velmi slušně, nicméně razantně pokáral za to, že mi kazí program.
Chtěl jsem ho dorazit tvrzením, že ví, že je v přesile a svým vyrušováním mě porazí, neboť k němu snadno strhne i druhé a s tím jako opuštěný řečník prostě bojovat nemohu. Strhne například tu blondýnu, která sedí před ním. Ano, s ní většinu proběhlého pořadu prokecal. Kdyby se aspoň vybavovali potichu, ale zejména on halekal na celé kolo.
Pak jsem na oba ukázal prstem a významně je pokáral slovy: „Mohli byste být k mé práci ohleduplnější. Koneckonců, účast zde je dobrovolná, a tak nechápu, proč tu jste.“
Velká slova, není-liž pravda…
On se na mě úkosem podíval a odpověděl: „To je učitelka.“
Byla. Vypadala jako žákyně a celou tu dobu se tohoto jednotlivce snažila domluvami uklidnit.
Abych nepříjemnou situaci vybalancoval, prohlásil jsem, že se učitelce hluboce omlouvám a že můj omyl způsobila skutečnost, že skvěle a mladě vypadá.
Myslím, že jsem to pohnojil ještě víc. Tenhle plk mi přece nikdo nemohl věřit.
Když pořad nakonec úspěšně skončil, šel jsem za tou učitelkou a ještě jednou se jí za trapný omyl omluvil. Odpověděla, ať si z toho nic nedělám, že si ji s žáky její školy pletou často.
A já na to, že jsem rád, že nejsem sám.
To také nebyla dobrá replika. Jestli si o mně myslí, že jsem netaktní idiot, nemám jí to za zlé.
Prohrál jsem 0:2. To už nevyrovnám…



Komentáře [ 1 ]

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)