Dušan a Zita

Téměř půlku Prahy jsem v tramvaji cestoval s panensky vyhlížející plnoštíhlou dívkou, která četla knihu z ranku „červené knihovny“. Nevšiml jsem si názvu díla, nicméně zaregistroval jsem grimasy a pohledy, které čtení knihy ve tváři dívky vyvolávalo. Na základě svých představ a její mimiky jsem vytvořil úryvek z knihy, kterou četla. Dejme tomu, že se jmenovala Dušan a Zita, podle hlavních hrdinů. Samozřejmě ji napsala česká autorka vystupující pod anglicky znějícím pseudonymem, například Britney English nebo Lola Holland.
Při klidném a vyrovnaném pohledu čtenářky se v díle odehrávalo toto:
Seznámili se ve freak show, kde oba účinkovali. Zita proto, že je nevidomá, vypadá jako stojan na mikrofon a má tvrdou hlavu, kterou ku potěše zvrhlých diváků zatlouká hřeby do diamantové podložky. Dušan vypadá zase jako kotva policejní lodi a má velké emocionální výkyvy. Při představení jej cvičitel vždy dočista znervózní a emocionálně konsternovaný Dušan udělá něco nečekaného. Amputuje si třeba prst. Naštěstí má schopnost ještěrčího muže a prsty mu dorůstají. Malíček má už dvanáctý.
Čtenářka dýchá úsporněji a hltá děj:
Zita doma klopýtá přes hluchého kocoura a tvrdou hlavou roztříská na cimpr campr společné kanape. Je tu krize, Dušan je smutný, začíná se emocionálně vychylovat. Hrozí další amputace, ale Zita je pozorná a raději pustí nahlas poslední album Metalliky. Ví, že to Dušanovi sice emocionálně ublíží mnohem víc, ale nedojde k amputaci, jen k napadení náhodně vybraného kolemjdoucího. K tomu mu slíbí, že zajdou do obchodu s tvrdým nábytkem a koupí nové kanape. To Dušana zklidní a Zitu zmlátí.
Čtenářka se potí, skoro pláče:
Láska dostává vážnou trhlinu. Nevidomé Zitě se nelíbí Dušanem vybrané kanape, neboť prý nesnáší zelenou a je na ni alergická. Dušan dlouho naléhá, ale Zita je tvrdohlavá. Dušana obepíná smutek a emocionálně se hluboce vychyluje. Po chvíli s výkřikem „Miluju tě, Zizi“ odbíhá na pánské toalety rozhodnut podstoupit tam sebetrýzeň. Sundává si džíny i lopuchový list, vyndává z kapsy nožík a začne si pižlat levé varle. Ve vedlejší kabince si jiný muž vypichuje oko, které pak výhodně prodá a bude mít na nové vydání Playboye.
Čtenářka má zaťatou pěst a je slyšet tlukot jejího srdce:
Zita si uvědomí, že se spletla: ve skutečnosti jí nevadí zelená, ale bílá. Uvědomuje si chybu a běží za Dušanem na toaletu. Cestou poráží třináct dospělých, sedm dětí, ničí oddělení komod a hlavou rozbíjí kovovou konstrukci, která obchod nese. Ten se řítí k zemi. Lidé křičí a opouštějí chvatně útroby podniku. Zita se pak na toaletě nejprve vrhne do náruče muže s čerstvě vypíchlým okem. Podle hmatu ale pozná, že se spletla a prohodí jej zdí. Dušana však najde pozdě, varle je už upižlané a Zita o ně uklouzne. Přesto ho objímá a slibujeme mu, že od něho nikdy neuteče. Za čtrnáct dnů oba zjistí, že schopnost ještěrčího muže na varle nefunguje a Dušanovi narostl šestý prst na levé ruce. Přesto se dál milují jako Romeo a Julie, chodí spolu denně cvičit a vdechují společný oblak neutuchající lásky.
Čtenářka pláče, zavírá knihu, zaklání hlavu a představuje si, jak asi může takový Dušan vypadat.

P.S.: Omlouvám se těm, které tento vymyšlený příběh případně raní. Mám strašně rád povídky Woodyho Allena.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)