Jeden o voze, všichni o koze

Témat není nikdy nazbyt, to asi víte. Když se setkáte s přáteli, nota bene po letech, pokud startérem rozhovoru není nějaká stará příhoda či nový panáček (třeba vodky), jde to těžko, pomalu se to rozjíždí a stejně to dost zadrhává.
Když se setkáte s některými muzikanty, je to samozřejmě podobné. Přesto jsou na scéně postavy, se kterými je možné probírat nějaké téma pořád dokola a nikdy vám nepřijde, že ho bylo dost.
Setkáte-li se například s bratry Homolovými z Wohnoutu, „klikněte“ na téma jejich cestování po světě. O Indii vypráví naprosto bezvadně (stejně tak o ní píší). Když se Matěje zeptáte na jeho dceru (jak se jí daří a podobně), určitě ho to nepohorší.
Márdi z Vypsané fixy slyší na cokoliv, zejména na fotbal. Na letošním Rock for People byl trochu posmutnělý, protože jeho oblíbená Argentina podlehla na mistrovství světa Němcům. O fotbalu toho ale ví spoustu, je fanoušek a milovník dobrých zápasů. Pamatuji si, jak kdysi přirovnal situaci Vypsané fixy v daném okamžiku k pozici Kamerunu na nějakém minulém mistrovství světa. Kamerun byl tehdy outsider.
Prochajda z Divokýho Billa si s vámi zase určitě rád pohovoří o literatuře. Je čtenář – požitkář a je schopen některá díla dlouhou dobu s patřičně naladěným protějškem rozebírat ze všech možných pohledů. Navíc hýří dobrými nápady. Mám pocit, že z něho padají na požádání. Kdybych zakládal firmu a hledal strategického manažera pro plánování propagačních aktivit, pokusil bych se ho k té práci přesvědčit.
Kuko z Horkýže slíže je schopen mluvit o všem, ale nesmí to být moc na vážno. Při komunikaci používá spoustu slovních hříček. Pro některé Čechy, kterým je jazyk našich slovenských sousedů vzdálený, to nemusí být vždy úplně pochopitelné. Ovšem zábava to je, neboť Kuko vtipkuje a improvizuje. Když se mu fórek nepodaří, zatváří se omluvně a jede dál.
S Tomášem Klusem je skvělé bavit se o politické situaci v zemi. Je jí plný, před volbami byl koneckonců aktivní v iniciativě Vyměňte politiky. A může si mnout ruce, protože k obměně politické generace po posledních volbách vskutku došlo. Nemyslím si ale, že to Kluse nechá klidným. Sledovat politické dění v zemi je jeho poslání. A psát o tom také písničky, v budoucnu možná víc a víc.
Nebojím se napsat, že se všemi výše jmenovanými hudebníky si dobře popovídáte i o obvyklých tématech. Třeba o holkách. Tihle chlápci o nich ledacos vědí, z dob minulých i současných.
Jsou tu však i hudebníci, kteří nemluví o ničem jiném. Je to obvyklé muzikantské téma a je fajn, že tahle tradice kráčí napříč generacemi. Až přestane, bude to pohřeb rock’n'rollu. Znáte to: sex, drogy…
O to ale strach nemám.

P.S.: Tímto končím zveřejňování fejetonů, které jsem psal do Festivalových novin na letošním Rock for People.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)