Banky, prachy, Bižuterie

Zdejší bankovní domy dělají všechno pro to, aby své klienty znechutily a otrávily. Mám dokonce podezření, že činí vše, jen aby jich měly co nejméně. Na dotaz, zda to tak je, mi ale všichni vyžehlení úředníci odpověděli záporně a odemleli naučenou mantru o tom, jak jim na klientech záleží a kterak se o ně s poctivostí a úctou starají.
Ve skutečnosti je samozřejmě zajímají naše peníze, respektive poplatky za služby. V podstatě platí, že jakmile vplujete do banky, už cálujete. Za chmátnutí na kliku, za fotobuňku, která vám otevře, za rozhlédnutí se po místnosti, prostě za všechno.
Kdo v průměru jeden a půlkrát měsíčně vybere u přepážky peníze, které vydělal a náleží mu, ročně za to své bance nechá na poplatcích kolem dvou tisíc korun. Pro takové prachy už jí přece stojí za to vymýšlet zpestření, která klientovi spolupráci s ní maximálně znepříjemní.
Vplujete třeba takhle ve středu dopoledne do bankovního doupěte, chcete si vyzvednout své peníze, podepíšete se tradičně na formulář, ovšem Bižuterie za přepážkou vám řekne, že podpis neodpovídá podpisovému vzoru.
Je vám to divné, protože se takto podepisujete už sedm let. Zkusíte to s úsměvem podruhé a Bižuterie zase mele svou. To váš už trochu rozčílí, ovšem Bižuterie vám pod ruku strčí formulář potřetí (se dvěma vašimi originálními, leč svévolně přeškrtnutými podpisy) a povýšeně pronese, že máte třetí pokus, jinak vám nic nedá. Prostě takový skok do výšky – neskočíte, vypadnete.
Jelikož vám situace připadne nedůstojná a je vám zřejmé, že se protějšek rozhodl vyhrát děj se co děj, nakreslíte místo podpisu kosočtverec a strčíte ho Bižuterii pod čumák. Ta na něj znalecky mrkne a pak řekne, že jste nezvládl ani třetí pokus, a tak vám peníze prostě nedá.
Chvíli diskutujete, pak použijete expresivnější výraz, který Bižuterie dobře zná od jiných klientů, a odkráčíte z pobočky s tím, že si musíte jet předělat podpisový vzor do pobočky jiné.
Cestou tam ale vychladnete a vzpomenete si, že jste v minulosti už prchali od jiných bank a v podstatě je všude stejně.
Večer potkáte Bižuterii v metru, zjistíte, že měří metr třicet a culíte se na ni. Prachy vám ale stejně nedá. Je věrná své bance.



Komentáře [ 1 ]

  • Daniela Slezáková napsal:

    Neříkej, že jsi ten kosočtverec fakt nakreslil…:-D
    Já jsem si nedávno předělávala účet u banky. Vyšel na mě takový mladý kluk za přepážkou (měl ten zájem o klienta dokonale naučený- až jsem si říkala, že mu chvílema ze sebe samotnýho musí být občas blbě), sepsali jsme potřebné věci a slíbil mi platební karty do určitého termínu, do kterého to banka samozřejmě nezvládla. Tak jsem šla na jinou přepážku a zbytek změny účtu provedla s takovým chlapíkem, na kterém už od pohledu bylo vidět, že tu práci nesnáší. Chvíli jsme si povídali a já mu říkala, že jinak do banky nechodím, že všechno dělám přes internet. On se tak radostně usmál a povídá mi: „Kdyby tak všichni klienti byli jako vy…“, dokončila jsem nahlas jeho myšlenku „nikdo by mě tady neotravoval.“ Pán se začervenal a taktně, leč nevěrohodně, se to snažil vyvrátit. Jelikož jsem tou dobou taky dělala ve finačnictví, ocenila jsem to, že se nepřetvařoval (on to ani neuměl) a přišlo mi to sympatický, tak jsem se tam pro ty karty docela ráda vracela potom…

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)