Chinaski překonali bod zmaru

Nové album skupiny Chinaski, odhodlaně nazvané Není na co čekat, patří k těm očekávaným. Formace totiž před dvěma lety ztratila bubeníka, tahouna a textaře Pavla Grohmana, jenž zahynul při autonehodě. Jelikož se zdál být těžko nahraditelný, novinka na sebe teď poutá možná větší pozornost, než by si skupina přála.

Grohmana nahradil za bicími Otakar Petřina mladší, o texty se podělilo více autorů, o hudbu v podstatě všichni členové kapely. Výsledkem těchto opatření je obstojná a energická kolekce, která opět přináší jednoduché písně, pro jejichž existenci je podmínkou jasná melodie. Nadstavbou jsou občasné hudební úkroky a dojem svobody a vzdušnosti, které svou atmosférou umí navodit.

Jestliže se nicméně na předešlých řadovkách Music Bar (2005) a 07 (2007) dobrali Chinaski interpretační lehkosti, kterou jim za odměnu dala léta dřiny i silná pozice na scéně, novinka je v tomto ohledu poněkud křečovitá. Zřejmě jako důsledek obav z přijetí.

Patrné je to například v písničce Jak mám ti říct, ve které je kapela tak okatě uvolněná, že víc než sebe sama soundem i „pražštinou“ ve zpěvu připomíná formaci Wanastowi Vjecy.

Je však třeba označit i místa povedená. Skladba 3Pasty má nápaditý text Tomáše Rorečka postavený na neotřelém vyjmenovávání nových časových jednotek. 7 hříchů je přitažlivá až na třetí poslech, jenž si zaslouží dostat. Singl Spáč je naopak přímočará hitovka, jen jeho plytký text bez remcání přijme asi jen posluchač skutečně unavený.

V textu Kérky je sice drsný vulgarismus, leč ten zde z Chinaski udělal prostou partu odolných chlapíků, kteří se vyrovnali se ztrátou kamaráda a mají novou chuť „praštit do stolu“. Ten vulgarismus na albu ční, je provokativní a nečekaný. Zaplať ale pánbůh za něj. Ve svých „hodných“ písničkách Chinaski už totiž někdy vyhlíželi jako nudní páprdové.

Skladba Kompy má swingový šarm a pravdivý text. Digitálně zase úspěšně koketuje s hiphopem, což bylo lze s příchodem jinak rapujícího Petřiny (alias Marpa) očekávat, nicméně bylo riskantní vsadit na to, že to k Chinaski takhle přirozeně sedne.

Mimořádnou pozici má balada Šatna, v níž se prostřednictvím Malátného textu kapela poklonila Grohmanově památce. Učinila to důvěrně a vkusně.

Není na co čekat přináší i další zvěst. Již na minulých albech bylo zjevné, že Malátný se v roli zpěváka zlepšuje. Zde udělal další patrný krůček. Jeho již vcelku jistý výraz mile krášlí třeba důstojně romantickou Oblohu a obstojně sekunduje Zuzaně Smatanové v písni Takmer svätý.

Album je již k mání v digitální formě a 22. září vyjde i na cédéčku. Na otázku, zda jím kapela překonala bod zmaru, kterým prošla, již odpověď dalo. Ano.

Chinaski: Není na co čekat
Universal Music, 46:12
Hodnocení: 60%
(Tato recenze vyšla v deníku Právo 11. září 2010)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)