Bytaři a hříšné myšlenky

Jsou to hříšné myšlenky, ovšem někdy jsou příliš silné na to, aby nebyly zaznamenány. Již posedmé jsem byl letos naloděn na vratký silniční koráb rockové sebranky Imodium a vyrazil s ní vstříc novým zážitkům na Bytové turné.
Co to je? Tři dny na cestách a dvanáct zastávek – nejčastěji v bytech fanoušků kapely (letos i salonek v hospůdce a aula gymnázia). K tomu jako bonus věčný hlad, oči oteklé z únavy, hysterické výlevy zainteresovaných, ponorková nemoc v několika stádiích, obvyklé chlebíčky jako lepenec do žaludku, zákusky jako následující zahušťovadlo a řízek se salátem jako hodobóžová menu.
Letos speciálně i kikslé topení ve stařičkém voze nepochopitelné značky, které uvnitř vytvořilo takovou zimu, že každý, kdo se akce zúčastnil (a bylo nás sedm), brzy ulehne do postele a bude se muset v nastalé horečce poctivě modlit, aby mu andělé vládnoucí osudu nedali prašivě zhynout. Prostě v autě byla kosa, díky některým členům osádky chvílemi kosa doslova smrdutá…
A ty hříšné myšlenky? V každém bytě či domě, ve kterém jsme se během tří dnů zastavili, bylo něco, co stálo za pohled, leckdy i omak. Někde to byl krásný starožitný nábytek, jinde hezké jízdní kolo uklizené v ústraní, pak zase nádherné bílé talíře, které by jistě potěšily naše skromné kuchyňky. Budu-li odvážnější, drze vzpomenu i skromné divy, kterých by si člověk vytipoval hned pár do tuctu, nebýt jejich ostře nabroušených šamstrů, nádherné přítulné psy, nebo maminku z Plzně poučující mě o zákonitostech stavebního spoření. Byla to rada zadarmo a už vím, kolik za letošek od státu dostanu (nebude to nic moc).
Vyplatí se takové Bytové turné, lebedím si ve vzpomínkách. Kdybychom byli profesionální tipaři, nevzal by po nás přišedší zlodějský tým nikde ani korunu, ale odebral by jen výše uvedené věci. Jenže tipaři nejsme, a tak ty věci ulpí pouze v našich vzpomínkách. Tam budou tuze soutěžit s těmi, které přijdou po nich s ambicí je z našich mozkových harddisků jednou provždy vymazat.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)