Slavíci zezadu

Být na vyhlášení ankety popularity Český slavík je společenská událost. Nemám orgasmus z toho, že se mohu pohybovat mezi celebritami, nicméně má novinářská profese mě rok co rok do Státní opery zavane a já naplňuji její pracovní poslání.
Letos v sobotu 27. listopadu před kulturním svatostánkem kousek od Václaváku hrála jakási dětská kapela provařené evergreeny z české hudební historie. Mohlo to být milé, kdyby zpěváček nezpíval tak strašně falešně. Bezpečně mě tak zahnal do útrob prozatímního ticha Státní opery. Vašek Bláha z Divokýho Billa ale řekl, že je to skvělé, což beru jako důkaz jeho lidumilství.
Uvnitř jsem ke své neradosti zastínil svou přítelkyni novým oblekem. Ne snad, že by byl výjimečně krásný – za tu cenu ani být nemůže. Lidstvo z hudební branže ovšem není zvyklé vídat mě v tak slavnostním střihu, a tak se mnozí umělci i přátelé pozastavovali nad mou vizáží s komplimentem, že mi to sluší. Má přítelkyně po chvíli zcela správně podotkla, že v Opeře není mnoho džentlmenů, neboť ji nepochválil nikdo, dokonce ani po mém nenápadném vyzvání.
Když pak diváci viděli v přímém přenosu na Nově otravnou reklamu, v sále se na místě nedělo nic. V první reklamní pauze jen předtočený hlas omílal jména sponzorů, kteří vyhlášení finančně umožnili uskutečnit. V dalších dvou se zpěváci a zpěvačky motali po chodbách a evidentně je štvalo, že vyhlášení vůbec neodsejpá. Kdyby totiž bylo o půl hodiny kratší, mohlo být fajn. Zvláště jsou-li výsledky rok co rok stejné jako loni, v lepším případě podobné.
Na tiskové konferenci, která se uskutečnila zhruba půl hodiny po skončení přenosu v hotelu Ambassador na Václavském náměstí (a kam nás hodil taxíkem Petr Bende s manželkou), vládla Lucie Bílá. Vysvětlila, proč propagovala během přenosu na Nově konkurenční Primu a odpověděla chichotavce z bulvárního plátku na otázku, komu při talentové soutěži na Primě fandí (nevzpomínám si, kdo to byl).
Otázky novinářů z bulváru vůbec přinášejí do těla jiných novinářů horkost. Pamatuju si, jak se jedna bulvární mamina zeptala na tiskovce zpěvačky Sinead O’Connor, jestli nemá problémy s přechodem (rozuměj zlomovým životním obdobím u žen). Britská zpěvačka vykulila oči a odpověděla: „Nemám, proč?“
Ještě jedna poznámka ke Slavíkům: miluju Karla Gotta. Cokoli totiž rok co rok řekne, ať už na pódiu či mimo ne, je vtipné. Letos třeba po tiskové konferenci zavzpomínal na to, jak to chtěl zabalit už poté, kdy získal dvacátého Slavíka a jak mu kvůli tomu redakce Mladého světa vynadala.
On ji poslechl a je tu stále…



Komentáře [ 1 ]

  • Šárka napsal:

    Příště holt musím k tomu kadeřníkovi zajít a hodit aspoň řasenku…

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)