Stejně asi spadne!

Nejen ti, kteří mě trochu znají, nýbrž i ti, kteří pravidelně čtou příspěvky na mém blogu, na více než sto procent vědí, že jsem manuálně v podstatě totálně nezručný. Štve mě to, což o to, ale nějak s tím nejsem schopen nic udělat. Snad z nedostatku příležitostí.
Když jsem se před pár dny stěhoval, vyšlo mi v rámci toho pár úkonů, na které bych mohl být hrdý. Složil jsem třeba postel, bravurně vypodložil skříň a neméně skvostně nahradil starou sprchovací hadici novou. Ani jeden z těch výkonů mi ale titul Šikovná ručka nepřinese. Byly to prkotiny.
S hrůzou jsem tedy odjížděl za rodiči do Broumova poté, co mi matka sdělila, že při čištění rozbila stávající lustr a že tedy s otcem zakoupí a instalují nový. S ohledem na věk rodičů mi bylo jasné, že oni lustr koupí, ale instalace bude na mně.
Když došlo k samotnému aktu, marně jsem volal, že manuální práce by měl dělat zručný odborník, nikoliv umělec, za něhož jsem se v ten moment drze pokládal. Otec pravil, že to bude hračka a že mám být klidný, protože mi bude radit. Stoupl mi tlak.
Byl to porod, co si budeme povídat. Táta například od první chvíle mlel cosi o nějaké čokoládě. Přičítal jsem to jeho nezkrotné chuti a pokročilému věku. Když ji začal hledat v mozku lustru, myslel jsem si, že blouzní. Nakonec mi došlo, že čokoláda je umělohmotný parchant, ve kterém se spojují dráty. Řekli byste to?
Trvalo to dvě hodiny a moji rodiče vyslechli spoustu vulgarismů na adresu výrobce lustru, zedníků, elektrikářů, politiků i Harryho Pottera, který opravdu za nic nemohl. Nakonec jsme ale lustr pospolu upevnili, i když si vůbec nejsem jist, na jak dlouho. Vím totiž o věcech při montáži, které bych s dovolením nazval „nedostatečnými“.
Rodičům jsem striktně zakázal zdržovat se v okolí nového lustru po dobu pěti let. Prostoru k životu jsem jím tím sice dost ubral, vždyť lustr je to veliký, nicméně by na ně takto neměl spadnout. Koneckonců, i u zdí může být také dobře.
A propós. Nechcete někdo něco někam zamontovat? Co třeba lustr?



Komentáře [ 1 ]

  • Flint napsal:

    Taky jsme s tátou minulý rok montovali lustry a nad čokoladou, pro kterou me poslal do OBI jsem jen koulela očima:D nejlepsi byl ale otec mé tehdejši spolubydlící, kterej jí přišel namontovat lustr a kdyz jsem po půl hodine prisla, ze mu pak poradím kde se vypíná proud aby nedostal ránu a videla ho tam jak to dela nejen pod proudem ale pomaha si sroubovakama a dalsima, tak jsem radsi sla ven do parku na cigo a cekala jestli se budu mít kam vrátit. nakonec jo a ten lustr tam mají doteď…

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)