David Koller podle chuti

Zpěvák, skladatel, bubeník a kytarista David Koller, bývalý člen skupin Lucie nebo Pusa, má jednu výhodu. Je jí naprosto nezaměnitelný zpěv, charakteristický svou ledabylou výslovností.
Ať už tedy nahraje jakékoli album, jakmile zazpívá, i průměrnému znalci české hudební scény dojde, s kým má tu čest. Dojde mu to i s poslechem kterékoli skladby z nového alba Teď a tady. Přitom na něm Koller až tak nenavázal na to, čím se prezentoval v minulosti.
Rozhodl se pro písničky tvrdší, především však členitější a aranžérsky pestré. Jako producenta si přizval Petra Kofroně, uměleckého šéfa Agon Orchestra a v minulosti i plzeňské opery, na něhož naložil zátěž aranžování.
Sám si od svých autorů (on, Oskar Petr, Ivan Král, Michal Pelant i Kofroň) vybral skladby, které povětšinou nenaplňují zažitá pravidla přímočarých hitovek (vyjma písně Teď a tady), spíše jsou svobodné, tvrdé a členité.
Vrcholnými momenty alba jsou v tomto ohledu finální Zhasněte lampiony, jež je pozoruhodná s každým novým poslechem, a rytmicky složitá Extase. Kollerovi přitom tyto nové polohy sluší. Profiluje se v nich jako zkušený muzikant, pro kterého je hudba nekonečný příběh.
Texty hudební složku kompozic nepřevyšují, ovšem ani nesrážejí. V textu Začnu s tebou se Koller poněkud ztrácí v charakteristickém rukopisu a slovníku Márdiho z Vypsané fixy. Skladba Zhasněte lampiony pak sice sloganem na chvíli připomene stejnojmennou písničku Yvety Simonové ze 60. let, obsahově se ale posléze posune k daleko temnější stránce.
Teď a tady je album, které bude v budoucnu chápáno jako Kollerovo první prolomení hudebních hranic. Napovídá také, že se nadějeme i dalších. Je to dobrý krok.

David Koller: Teď a tady
Cox/Championship Records, 30:34

Hodnocení: 70%
(Tato recenze vyšla v deníku Právo 17. ledna 2011)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)