Intimní naléhání britské zpěvačky PJ Harvey

Zpěvačka a skladatelka PJ Harvey nahrála své osmé studiové album Let England Shake loni během jediného měsíce. Udělala to v kostele z 19. století v anglickém hrabství Dorset, odkud pochází. Při práci na tuctu skladeb jí pomáhali producenti Mick Harvey, John Paris a Flood.
Po velmi osobní kolekci White Chalk (2007) a nahrávce A Woman A Man Walked By (2009), kterou pořídila v tandemu s Johnem Parisem, přichází práce univerzálnější, zvukově rozmáchlejší a přitom osobitá, jak je to u této umělkyně obvyklé.
Zpívá jednak o rodném kraji, jemuž vzdala hold už tím, že v něm album vzniklo, současně o věcech, které se dennodenně dějí ve světě, především o vojenských konfliktech (nových i minulých) a násilí jako takovém.
Texty zpracovala jako příběhy prostých lidí. Vypráví je, jako by je na vlastní kůži prožila, zpívá o lidské bezbrannosti, zoufalství, ovšem i schopnosti se s danými situacemi vypořádat. Jestliže se dosud v textech zabývala věcmi, které se děly v ní a pracovala s vlastními emocemi, nyní zpívá o věcech, jež se dějí kolem ní.
Není to jediný posun, který v její tvorbě nastal. Měli jsme ji zafixovanou jako ženu od piána, ovšem nyní se zvukový rejstřík pozměnil. Jsou tu kytary, bicí nástroje, také větší živelnost a nový hlasový projev.
PJ Harvey v něm trochu upravila techniku. Vystoupala do vyšších poloh, než u ní bylo dosud obvyklé, zohlednila melodickou linku a více pracovala pro skladbu jako celek, pro vyznění hlasu s hudební položkou dohromady.
Stylově se obrátila do šedesátých a sedmdesátých let. Některé písně vycházejí z tehdejšího blues (Bitter Branches, On Battleship Hill), jiné jsou garážově syrové (Let England Shake), další intimní (All And Everyone) nebo naopak bojovné (The Glorious Land).
V písni Written On The Forehead je v pozadí vysamplovaný motiv z klasického reggae Blood And Fire jamajského tvůrce, jenž si říká Niney The Observer. Další zase vokují sólovou tvorbu Joe Strummera, již nežijícího zpěváka a kytaristy britských The Clash. Toto dotknutí není vůbec náhodně. Album Let England Shake je stejně levicové, protiválečné a historicky přísné, jako byla Strummerova tvorba.
PJ Harvey vždy dokázala překvapit. Nyní tak učinila více než obvykle. Její nové album je intimní, přitom do světa volající a naléhavé. Takhle spojit to umí málokdo.

PJ Harvey: Let England Shake
Universal Music, 40:16

Hodnocení: 85%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 22. února 2011)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)