Jak to bylo se mnou a drátovnou od Tří sester

V poslední době jsem několikrát dostal stejnou otázku. Jestli prý ten Jarda Špulák z drátovny z písničky Tří sester nazvané Večírek jsem já. Odpověď je trochu složitější. Jarda Špulák jsem já, nikdy se mi ale nestalo, že bych na nějakém večírku upadl do chlebíčků, nota bene s Martou, jak se zpívá v té písničce. Jsem totiž abstinent, a právě za to jsem tehdy „pykal“.
V devadesátém roce už existoval časopis Rock & pop, ve kterém jsem byl zaměstnaný jako píšící redaktor. Tři sestry tehdy vydaly své první album Na Kovárně to je nářez a já byl redakcí časopisu vyslán, abych se skupinou tehdy zdatných punkových pijanů udělal rozhovor.
Fanánek a spol. mě pozvali do své domovské hospody Na Staré kovárně v Braníku v Praze, do té klasické Kovárny. Tuším, že zamluvili nějaký salónek, protože kdy jsme se usadili, nikdo kolem nehlučel. Předesílám, že jsem se tehdy s kapelou sešel osobně asi podruhé v životě, pracovně poprvé.
Když jsme se usadili, na jedné straně já a na druhé v podstatě celá kapela, přišel pingl. Fanánek nás spočítal – bylo nás dohromady osm – a poručil: „Osm piv!“
„Ne, ne,“ ozval jsem se. „Já si dám kolu.“
Fanánek se na mě zamračil a svůj příkaz rázně zopakoval: „Osm piv!!“
„Fanánku, já nepiju, dám si kolu,“ zkusil jsem to říct jasněji.
Zpěvák a ostatní se na mě zamračili a někdo z nich řekl: „Tady seš se Třema sestrami, tady budeš pít pivo.“
„Ale já jsem abstinent,“ namítl jsem.
„Dobře,“ řekl kdosi z kapely. „Když si s námi nedáš pivo, my ti nedáme rozhovor.“
Nabídka to byla nemilá, ale já vždycky cítil k pivu takový odpor, že jsem ho nechtěl řešit takhle násilím kvůli nějakému rozhovoru se Třema sestrami. Chvíli jsem, pravda, uvažoval o tom, že se překonám, ale nakonec ve mně vyhrál ten klasický Jarda Špulák z Broumova.
„Já fakt nebudu,“ uzavřel jsem přemítání.
„Tak dobře,“ řekla kapela. „Tak ať na ten rozhovor přijde někdo jinej!“
Sbalil jsem si tedy diktafon, trpce se na kapelu podíval a vstal, že odejdu. V tu chvíli se Fanánek přitočil k pinglovi a řekl: „Dobře, sedm piv a kolu.“ Pak se podíval na mě a dodal: „Ale my ti to vrátíme.“
Za rok vyšlo album Alkáč je největší kocour, aneb několik písní o lásce, na kterém je i písnička Večírek. Podotýkám, že když se ten text dostal k mé matce, která je na můj odpor k alkoholu pyšná, málem nade mnou zlomila hůl. Těžko jsem jí vysvětloval, že v Praze nepopíjím s kapelami a nechodím s nějakou Martou někam „do chlebíčků“.
Třem sestrám jsem to ale neměl nikdy za zlé, naopak. A pro pořádek celý text připojuju.
Toto je pravdivá historie vzniku části textu k písničce Večírek.

Večírek
Tak si představ holka kde jsem včera byla,
u nás v práci na večírku ani jsem se neopila,
já jsem totiž tancovala celej večer s mistrem, on je velký elegán.

Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.

Jarda Špulák z drátovny, ten se zase setnul,
upad s Martou do chlebíčků, náměstek je oba zvednul,
pak se strhla bitka, nezbyla nám ani kytka co nám dalo ROH.

Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.

Letos je to jiný, vožralej je náměstek,
z chlebíčků ho tahá Jarda a Marta má zase vztek,
že z tý velký bitky uvadly jí kytky co dostala od OF.

Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.



Komentáře [ 2 ]

  • Tony napsal:

    Aha, tak takhle to je!!
    Tony

  • Přemysl Sobotka napsal:

    …takže „drátovna“ je názor 3S na tehdejší Rock & Pop. ;-))) Jinak díky za zveřejnění celé události !

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)