Když Kylie splní vše, co slíbí

Australská zpěvačka Kylie Minogue splnila ve středu večer svůj slib. Avizovala velkolepou koncertní podívanou ve starořeckém stylu a přivezla ji. Nabídla nadto i mnohem více, včetně stříkajících fontán, z nichž voda opláchla trochu opocené tváře některých diváků, kteří celý dvouhodinový koncert strávili v rytmickém pohybu či rovnou v tanci.
Obřímu pódiu ve tvaru srdce vévodil starořecký chrám s osmi nosnými sloupy. Pod ním dotahovala předtočenou instrumentální složku večera čtyřčlenná kapela a před ní se střídalo několik tanečníků, dvě skvělé vokalistky a kralovala Kylie Minogue, pro začátek vystoupení jako bohyně lásky Aphrodite.
Jen ve starořeckém stylu se totiž celý večer nenesl. Postupně se atmosféra i s kostýmy na pódiu odklonily třeba do prosluněného Španělska nebo na rozjásaný brazilský karneval, protože kdyby po celý večer podléhaly jen původní podobě, byla by to nuda.
Kylie i tanečníci střídaly svižně kostýmy, jedna skladba stíhala druhou, kapela hrála efektivně a publikum se dostávalo do varu zvolna, leč zřetelně. Koncert měl navíc hned několik vrcholů.
Prvním byl samotný začátek, který napověděl, že na vizuální koncepci tvůrci rozhodně nešetřili. Mezi sloupy onoho obrovského starořeckého chrámu se promítaly pozoruhodné projekce, které doprovázely dění na pódiu de facto po celou dobu. Kostýmy byly vpravdě výpravné, světelný park zářivý a prostor na pódiu do všech stran obrovský.
Druhým vrcholem bylo ztvárnění skladby I Believe In You. Při něm se zpěvačka poprvé vydala blíže k divákům. Jela přitom na jakémsi starověkém povozu, který táhly dva páry statných mužů. Velmi kýčovité, ale pro kontakt s publikem funkční.
Dalším zásadním okamžikem vystoupení byla písnička Slow. Její první část podaly kapela i zpěvačka ve swingovém balení. Odskočily tak od diskotékových aranží, jimiž byly jiné skladby převážně opatřeny a poněkud se tak slévaly v jednu hudební masu hnanou vpřed kvalitním zpěvem.
Kylie Minogue totiž několikrát prokázala, že má skvělou vokální formu. Barva jejího hlasu sice není extra výjimečná a naživo místy zapadala za výraz obou pomocných vokalistek. Kylie ovšem tu a tam vyšplhala do výšek a od svého hlasového doprovodu (i playbacků) se jasně oddělila. Potvrdila tím, čí je to večer a kdo má v ruce pomyslnou dirigentskou taktovku.
Jiným vrcholem bylo zařazení coververze písničky skupiny Eurythmics There Must Be An Angel (Playing With My Heart). Přišla krátce po hitech Can’t Get You Out Of My Head a In My Arms a prodloužila tak fázi výrazně melodickou a veskrze příjemnou. Navíc ji Kylie zazpívala s bravurou, vystihla náladu originálu a v závěru udělala za dobře zvolenou coververzí tečku opatrně diskotékovou, leč citlivě zaranžovanou.
V programu bylo na pětadvacet skladeb, ovšem jen jedna z nich byla klasická balada. Při If You Don’t Love Me bylo v klidných pasážích v O2 Areně nefalšované ticho. Vyhlíželo to pokorně a důstojně – další vrchol koncertu.
Poslední dva pak přišly v samotném závěru. Po skladbě Better Then Devil You Know si Kylie přišla dopředu na molo popovídat s diváky. Svěřila se jim s pocity z koncertu a při tom pozvala na pódium dva mladíky, kterým se před deseti tisíci návštěvníky podepsala do bloku a nadto je políbila na tvář.
Závěrečným zářným okamžikem byly skladby On A Night Like This a finální All The Lover, při nichž došlo na slíbenou vodu tryskající z fontán i na to, že si sedící část publika stoupla, aby se s Kylie takto rozloučila.
Pravda, při tanečních číslech leckdy zůstával rozum stát nad tím, jak bizarní pohyby choreografové vymýšlejí, to je ovšem daň výpravným koncertům, při kterých se musí na pódiu pořád něco dít.
Ten středeční byl jejich lepším prototypem. Kylie Minogue se na pódiu v záplavě výtvarných prvků, světel, projekcí a tanečních čísel ani na chvíli neztratila. Byl to prostě její velký večer.

Hodnocení: 80%

(V tomto znění recenze nikde nevyšla)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)