Nedokončené nakročení skupiny The Strokes

Na své čtvrté album, které vyšlo v pondělí, čekalo newyorské rockové kvinteto The Strokes pět let a dva měsíce. Věhlasu dosáhlo debutem Is This It (2001), maximálního respektu pár let poté a mezilidských problémů v roce 2007, kdy se dočasně rozešlo.
Vyjma kytaristy Nicka Valesiho pracoval pak každý z muzikantů na jiném projektu, ať už skupinovém nebo sólovém. Na sklonku roku 2008 sice začali pospolu dělat na novém albu, záhy ovšem musel na protidrogové léčení kytarista Albert Hammond Jr., a tak se práce odložily.
Hotovo bylo na konci loňského roku, nicméně kapela přiznala, že nálada uvnitř není ideální a kolekci vznikala za napjaté atmosféry.
Znát to není. Jestliže na poslední desce First Impressions Of Earth (2006) bylo povedených písniček pár, novinka jich přináší více. Hned úvodní Machu Picchu se nese v duchu radostného reggae, stylu, který kapela na minulých nahrávkách nevyužila. Skladba má navíc tažný a nápaditý refrén, čímž pobízí k dalšímu poslechu.
Následující Under Cover Of Darkness – o odloučení milenců – je hit na první poslech. Totéž lze napsat o tanečně pojaté You’re So Right nebo opatrně psychedelické Matabolism.
Angles je totiž na první pohled pestré album. Vychází z trvalé lásky kapely k hudbě 60. let a touží ji inovovat. Potíž je, že neví přesně jak. Proto je zmíněná pestrost trochu chaotická.
Toto album už nenahráli teenageři, nýbrž dospělí muzikanti, v tom je evidentní posun. Vedle patrné vyzrálosti stojí ale bezradnost z toho, co s novou etapou, do které pětice kráčí.
Jakým směrem se hodlá pustit, bude muset sdělit na dalším albu. Bude muset také říct, jestli se vůbec chce někam vydat.

The Strokes: Angles
RCA/Sony Music, 34:43

Hodnocení: 65%

(Tato recenze vyšla v deníku právo 21. března 2011)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)