Cesta do jinam

Svou nejhorší cestu z koncertu jsem absolvoval někdy na začátku devadesátých let. Tenkrát jsem jel s opilým řidičem skupiny Arakain z festivalu v Brně. Byť jsem už tehdy byl poměrně zásadový a obvykle do vozu s opilým řidičem nelezl, udělal jsem výjimku a nastoupil. Byly dvě hodiny v noci, nejbližší spoj do Prahy měl ještě tři hodiny čas a všichni ostatní opilci na palubě mi tvrdili, že bude legrace.
Nebyla. Byl jsem jediný, kdo při cestě na dálnici bděl a myslím, že jsem byl jediný, kdo byl schopen mluvit na usínajícího, přesto sebejistého řidiče v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že mu brzy spadne hlava na volant. V takové chvíli se na mě zpravidla urval se slovy: „Nespím, né?“ Dojeli jsme a já od té doby do vozu s nikým opilým nesedl. Pokud ano, nevěděl jsem to.
Cestování s nečistou hlavou je totiž dost problém. Špatně dopadla nejmenovaná česká kapela v pětadevadesátém roce, která odpoledne směle vyrazila na koncert do Tábora, ale její řidič byl opilý tak, že v podvečer šťastně zastavila na nějakém náměstí Teplicích. S odstupem času její členové vzpomínali, že když tenkrát kdosi z posádky vyjádřil pochybnosti o dobrém směru jízdy, našli se nejméně dva jiní, kteří opileckým hlasem řidiče pobídli: „Jééééď!“
Dnes (tedy v pondělí 18. dubna) jsem ve čtvrt na jedenáct vyrazil ke své zubní lékařce s tím, že mě čeká možná nepříjemný, leč nutný zásah. Obvykle mi pár dnů trvá, než se na takovou věc psychicky připravím. Ráno jsem ale mohl s klidným svědomím říct, že se mi to podařilo, a tak jsem se vlastně k zubní lékařce těšil.
Jenže v redakci (kde pracuji) došlo k blamáži, která mi vstoupila do hlavy a držela se tam i ve chvíli, kdy jsem vstupoval do soupravy metra. Cílem byla poliklinika Střížkov, průvodcem ale myšlenky na nemilou pracovní kolizi.
Do zubařského křesla jsem měl zasednout v jedenáct hodin. V 10.55 jsem vylezl ze soupravy metra na stanici, rozhlédl se kolem sebe, s hrůzou pochopil, že je zle, a pro sebe skrz zuby procedil: „Co tady, k čertu, dělám?“ Vystoupil jsem na stanici Rajská zahrada. Znalci linek pražského metra mi dají zapravdu, že je to od Střížkova lán cesty a hlavně je to úplně jiná trasa.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)