Sunshine jsou na druhý poslech

Táborsko-pražští Sunshine patří k nejzajímavějším českým rockovým kapelám posledních let. Jako jedni z mála jsou schopni vydat ze svých nahrávek i koncertů poctivou dávku atmosféry, kterou známe od britských a amerických klubových kapel. Na novém albu si tuto schopnost zachovali. Vydali se nicméně jiným směrem, než jakým šli s minulou kolekcí MGKK Telepathy.
Zatímco ta byla posílena funkční elektronikou ve zvuku a přinesla nejméně dvě skladby absolutně funkční na první poslech, nové album Karmageddon je složitější. Elektronické zvuky na něm v podstatě nejsou, kapela se opřela jen o sílu kytarového dvojzápřahu.
Písně jsou temnější a především volnější, převážně ve středních tempech. Takto obnažují své kouzlo postupně, takže po prvním poslechu fungují jen částečně přesvědčivě. Today (Is Not The Day), Poltergeist nebo Astrogen Nostalgia jsou přitom bezesporu zajímavé kompozice s pozoruhodnou atmosférou i melodikou.
Sunshine zdobí to, že se neopakují. Na nové desce sice trochu pohrdli darem psát přesvědčivé melodie, přesto pokračují v evoluci, která trvá už sedmnáct let.

Sunshine: Karmageddon
Sony Music/Soundmachine, 37:04

Hodnocení: 70%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 4. května 2011)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)