Láska na tři způsoby

V noci, když jsem cestoval z koncertu Judas Priest (28. 6.), nastoupili do metra tři maníci a tři jejich slečny. Podle vizáže a řeči mohli být odněkud z Uzbekistánu, Kazachstánu nebo z některé země v jejich okolí. Maníci byli učebnicoví mačové, nadsamci, mistři světa, pošuci se žabykuchem ukrytým v tenisce, takoví ti tamní pasáci býků, kteří si celý rok šetřili z mizerného platu, aby mohli vzít do Prahy své vykulené samičky, vypůjčit si od sousedů masivní zlaté řetízky a brýle proti slunci a v české metropoli se tvářit vyloženě šeredně.
Pohled na jejich samičky byl ovšem žalostný. Ta první měla na krku cucflek o průměru dobrých deset centimetrů. V jeho epicentru byly otisky zubů a ona se celou cestu zubila, protože její Vasil tak činil také.
Ta druhá měla ušmudlané tílko a na jejích zádech byly zřetelné jizvy po ranách nějakým bičíkem nebo proutkem. Měla asi čtyři pod sebou a smrděly novotou. Moc se nesmála, přitom její Vasil ano. Pohled na tu třetí mě vyděsil. Přes oko měla čerstvý bělavý fáč a vůbec se netvářila vesele. Její Vasil nicméně ano.
Jediné vysvětlení, které mi přišlo na mysl, bylo, že těch šest přijelo do Prahy v první řadě sexuálně dovádět. Jelikož tu jejich zvířecí pudy neměl kdo krotit, vymklo se jim to z rukou a dopadlo to zle nedobře.
Váhal jsem, jestli nemám tuhle partu nahlásit policii…



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)