Tata Bojs: Vývoj i zakončení

Jako nosné téma alba nabídli Tata Bojs „opakování“. Udělali ale též mnoho pro to, aby tak nečinili. Patrný je vývoj i zakončení, také téma vlastní nedokonalosti (Homo demo, Filmařská, Opakování). Završena je na albu též série tzv. spacích písniček (Spáč z Biorytmů a Snová z alba Kluci kde ste?, zde Usínací)), připomenuta (možná uzavřena) je láska k filmům (hlas komika Funese nebo Filmařská).
Slabinou Tata Bojs je nepříliš výrazný Caisův zpěv a stylové hudební omezení nalajnované kapelním vnímáním funkce hudby. Jejich silou jsou naopak texty (pokud zrovna nestojí na opakování určité fráze) a aranžérská i zvuková pestrost v tvorbě.
Ležatá osmička to potvrzuje. Klíčový dojem z ní vytváří hudební složka, aranže i hostující nástroje (smyčce, dechy). V nich se pak s radostí tu a tam pochlubí nějaká povedená textová fráze (třeba ve Filmařské, Světové nebo Písmenkové) a na světě je důstojné dílo.
Slabiny pod silou předností zůstávají poněkud v pozadí, byť je přece jenom nápadné, že Caisův hlas zastíní hip-hoper Vladimir 518 v jednom z vrcholů kolekce, povšechně šťavnaté písničce Světová.
Caisův „hodný“ hlasový projev se nicméně ve velké míře podílí na jemnosti soundu. Pomáhá mu v tom i dlouhodobá neochota skupiny být jakkoli agresivní, byť například v Papírovce takové náznaky jsou. Zůstaly ale v intencích tvorby Tata Bojs, takže onu jemnost v podstatě zvláčňují.
Ležatá osmička je nesporně jedno z nejlepších alb Tata Bojs. Vytvořila ho dospělá skupina, která zná svou cenu a ví, kam přesně na české scéně patří. To jsou skvělé devízy pro současnost i budoucnost.

Tata Bojs: Ležatá osmička
Supraphon, 43:26

Hodnocení: 75%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 11. června 2011)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)