Vůně těžkého kovu a rockové klasiky

Sonisphere je evropský putovní festival, který existuje třetí sezónu. Do České republiky prvně zavítal loni, když na letišti v Milovicích představil Metalliku, Anthrax, Megadeth a Slayer, tedy legendární americkou thrashmetalovou čtyřku.
Na tak přitažlivá jména dorazilo na pětatřicet tisíc diváků, což byla nejlepší tuzemská festivalová návštěva loňského léta.
Letos organizátoři připravili vystoupení britských Iron Maiden, amerických Korn a k nim dodali jiná pozoruhodná rocková jména, která sice mají ve svém oboru dobrý zvuk, neční ale nad něj, a tak jsou hlavně lahůdkou pro fajnšmekry.
Asi měsíc před začátkem akce se pořadatelé rozhodli Sonisphere přesunou z Milovic do Prahy, což se ukázalo jako dobrý nápad. Fanouškovský zájem o akci stoupl, a tak v sobotu večer přihlíželo finále festivalu, koncertu Iron Maiden, na pětadvacet tisíc diváků. Areál v Praze na Výstavišti byl naplněný po okraj a přítomní fanoušci se radovali z každého tónu, který jim jejich miláčkové z pódia nabídli.
Iron Maiden totiž mají v Čechách skvělé renomé. Byť tu v sobotu koncertovali za posledních dvacet let již podesáté, klasický heavy metal, který vytrvale prezentují již od poloviny sedmdesátých let, je uchu jejich českých příznivců libý.
Hráli skladby nové (Satellite 15… Final Frontier, El Dorado, The Talisman) i starší (2 Minutes To Midnight, Fear Of The Dark, The Trooper aj.) a diváci jim pomáhali v refrénech, reagovali na výzvy k aplausu a nechali se unášet strhující instrumentální ekvilibristikou muzikantů a výtečným zpěvem Bruce Dickinsona. Byť mají písničky Iron Maiden léty danou strukturu, která je v podstatě neměnná, disponují přesvědčivou melodickou linkou a agresivním cejchem, který z nich dělá kompozice na světové scéně originální.
Američané Korn v Čechách také nehráli poprvé, což potvrdilo divácky vlídné přijetí. Jejich silnou zbraní je dynamika funkčně sloužící moderní formě heavy metalu zvané nu-metal. Kapela umí po poklidných částech písní explodovat v pasáže burácivé a v aranžích je až dovádivá. Její set patřil rozhodně k vrcholům Sonisphere.
Podobné kvality mají i švédští In Flames a američtí Mastodon. Ti první jsou na scéně jednadvacátý rok a během doby dokázali proměnit tradiční death metal v hudební laskominku, jež nepostrádá výrazné melodické linky ani rezolutní instrumentaci. Mastodon jsou progresivní, vycházejí z hudby šedesátých a sedmdesátých let, k níž navíc přidali metalové vzrušení – tento souzvuk prezentují jako stylovou osobitost stojící na úžasné instrumentaci.
Zahajující český Debustrol nabídl to nejlepší, co během své pětadvacetileté kariéry vymyslel, američtí Duff McKagan’s Loaded přinesli špinavý rock’n'roll na místo, kam nepatří, tedy obrovskou festivalovou scénu (jsou nesporně skvělá klubová kapela), brazilští Cavalera Conspiracy bojují svým thrashmetalovými songy za spravedlnost a v jejich agresivním stylu je sociální postoj sdílnější než poněkud omšelý zvuk, američtí Misfits zapomněli svému hororovému punku dodat horor a němečtí Kreator se zacyklili v thrash metalu osmdesátých let a v sobotu byli nejmarnější kapelou programu.
Sonisphere přesto obhájil svou tuzemskou přítomnost. Diváckou podporu má na zdejší poměry skvělou, představuje rockové klasiky a voní po těžkém kovu.

Hodnocení: 70%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 13. června 2011)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)