Dionne Bromfieldová by mohla nahradit kmotru

Nové album patnáctileté Londýňanky Dionne Bromfieldové byl poslední důvod, proč Amy Winehouseové letos v červenci naposledy vyšla na pódium. Kolekce se křtila v londýnském klubu Roadhouse a ona jí jako správná kmotra přišla osobně popřát hodně štěstí. Přítomné diváky vyzvala, aby si ji kupovali, protože je skvělá.
Měla pravdu. Bromfieldová, Winehouseové kmotřenka, je opravdu talentovaná dívka. Po dva roky starém debutu Introducing Dionne Bromfield přišla s nahrávkou, které je vzhledem k jejímu věku mimořádně vyzrálá. Navíc vychází na labelu, který v roce 2009 kvůli ní Winehouseová založila. Stačila na něm bohužel vydat jen tři kolekce, dvě Bromfieldové a debut Liama Baileyho.
Zpěvačka má příjemný hlas. Je spolehlivě pevný, se širokým rozsahem a je střídavě dospělý i dětský. Jako by se jeho majitelka demonstrativně nechtěla vzdát svého faktického věku, a tak tvrdohlavě v některých písních jen tak pubertálně „přede“, jinde se směje, má nadhled a je hravá. Na jiných místech je ale soulovou zpěvačkou, která dokáže vyprávět posmutnělé příběhy jako zralá žena.
Toto výrazové rozpětí jí sluší. Tím spíš, když má na desce k dispozici i silné skladby, reprezentující současný rádiový mainstream. Ať už jde o úvodní Yeah Right, Good For The Soul či Ouch That Hurt, všechny vykazují hitový potenciál.
Bromfieldová se neztrácí ani v jiných písních. Zatímco však na uvedených smyslně mrká skrz popové hledí, jinde se dotýká jazzu, r’n’b a také funku. Nikde ne s důrazným odskokem, vždy jenom nesměle – na úkor přímočaré čitelnosti.
Tak trochu se od ní očekává, že zesnulou Amy Winehouseovou na britské soulové scéně nahradí. Když dostane dva tři roky času, mohlo by se to stát. Talentu má na rozdávání.

Dionne Bromfield: Good For The Soul
Lioness Records/Universal Music, 49:54

Hodnocení: 85%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 3. září 2011)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)