Dopis do Srbska

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zase chrápal na jednání. Tentokrát to ale nebylo na domácí půdě, nýbrž při čtvrtečním Bělehradském bezpečnostním fóru v hlavním městě Srbska. Tamní média našeho politického reprezentanta vyfotila a snímek obletěl nejenom Srbsko, ale celou Evropu.
Jedna z účastnic čilé diskuze na srbském fóru napsala: „U staršího člověka lze spánek pochopit, ale co ty červené ponožky? Podle mě tento pán dlouho ministrem nebude.“
Dovoluji si této dívce odpovědět.
Vážená slečno,
hluboce se mýlíte. Tento pán bude ministrem české vlády do jejího politického pádu, případně do konce funkčního období. V české politice se totiž podobným exotům mimořádně daří, a konkrétně u tohoto je znavený spánek na schůzích a jednáních naprosto tolerován a červené ponožky jsou pak chápány jako jeho přirozenost. Kdybyste se více zajímala o českou partu politiků, sportovců a celebrit (nedoporučuji vám to, je to ztráta času), věděla byste, že podobných žalostných postav je v naší zemi požehnaně, leč někteří jsou zdejší hrdinové.
Tento pan ministr například český jazyk (mám tím na mysli mluvu) pouze tuší, on ho neovládá. Zdejší prezident pak krade. Byl při tom dokonce přistižen televizními kamerami, ale je mu to jedno. Také podporuje fašistické názory svého kamaráda z klubu. Není to však nic divného, vždyť českými premiéry od roku 1989 byli už i opilec a zakuklený fašoun.
V České republice jsou přitom prezident (u nás přezdívaný Kykyna) i spící ministr zahraničí na špici tabulky popularity. Dílem proto, že ostatní politici jsou jen zloději a podvodníci (a to je vcelku nuda), dílem proto, že český člověk je otupělý realitou a snaží se pouze přežít, a dílem proto, že ministr zahraničí ještě neusnul vestoje. Kdyby se mu to podařilo (a ono se k tomu schyluje), dostal by se na první místo jenom on.
Je to tu divné i jinak. Hrdinou české mládeže je fotbalový brankář Petr Čech, který amorálně hlásá, že pokud by rozhodčí neuznal regulérní gól a on o tom věděl, nepřiznal by to. Jiným hrdinou je fotbalista Rezek, který neustále filmuje pády v pokutovém území, až mu na to nedávno skočil rozhodčí ve Skotsku a naše reprezentace vyrovnala z penalty na 2:2.
Česká republika úspěšně bojuje o první místa v množství vypitého alkoholu na osobu. Je na to patřičně hrdá, zdejší pivovary a lihovary jsou chápány jako výkladní skříně ekonomického úspěchu (byť mnohé už dávno nejsou české). Největší moc v zemi mají exekutorské úřady, které bezostyšně okrádají lidi bez ohledu na jejich sociální původ či okolnosti nesnází, za které je terorizují. Moc mají také banky, které svými půjčkami a hypotečními úvěry naplňují státem posvěcenou lichvu.
Česká mládež podle průzkumu nechápe psaný text, a tak s ní raději jenom mluvíme, ale ne moc, protože by nám rozbila hubu. Když přijedete do Prahy, počítejte s tím, že vás okradou taxikáři i obchodníci. A pokud byste k nám ze Srbska poslali pár schopných lidí, čeština by brzy vypadala jako srbština. My teď totiž do našeho jazyka neustále přidáváme různé anglismy a podobné nesmysly, tak proč bychom tam nepřidali i pár šťavnatých slov od vás (když už vlastní nemáme).
Za těchto okolností berte, prosím, chrápání našeho ministra zahraničí u vás v Bělehradě jako nepatrný prohřešek. Buďte rádi, že jsme k vám neposlali zloděje Kykynu, protože u nás existuje přísloví „S jídlem roste chuť“, pročež je jisté, že by vám nešlohl už jenom pero, ale pokukoval by po něčem větším.
Jinak se mějte krásně a na naši zemi moc nemyslete. My si to všechno poděláme sami, jde nám to od ruky.
S pozdravem Jarda



Komentáře [ 1 ]

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)