Tomáš Klus vážněji a dál

Třetí album písničkáře Tomáše Kluse nazvané Racek je evoluční krok. Po dvou počinech spíše hravých, občas poctěných vtipem, je tu kolekce vážná. Nadále je nicméně opatřena příkladnou a krásnou češtinou, pro Kluse už dnes charakteristickou.
Klus a jeho kytarista (a spoluproducent) Jiří Kučerovský ji rozdělili na dvě části. V první navázali na předešlou tvorbu v duchu kritického náhledu společnosti (Pánubohudooken, Dobrý mrav(enci)), lásek a vztahů (Sibyla) či holdu Karlu Krylovi (Podléhnutí), ve druhé překvapují čtyřmi písněmi inspirovanými hrou A. P. Čechova Racek.
Klus v nich představuje jednu ze svých dalších uměleckých poloh. Je hloubavý písničkář, rozervaná duše, pro kterou je téma slavného díla natolik inspirující, že stvořil nejlepší písničky celého alba. Navíc tím nesporně inspiruje své zčásti velmi mladé posluchače, aby se Čechovově práci věnovali, neboť v ní najdou kontext.
Bude si ale muset propříště dávat pozor na melodické opakování se, protože právě v těchto čtyřech skladbách dost odkazuje k těm, které se už objevily na minulých deskách.
Za pozornost stojí i rocková vypalovačka Dno za dnem, v níž se Klus představuje v dosud neslyšeném syrovém přednesu, i povedená závěrečná „vánoční“ Ledaco, ve které zase vystavěl příjemnou atmosféru sentimentu a nostalgie. To i přesto, že napsat skladbu pro Štědrý den není v hudební branži rozhodnutí revoluční.

Tomáš Klus: Racek
Sony Music, 40:08

Hodnocení: 75%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 27. září 2011)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)