Nešťastné slovo „čurák“

Nádhera češtiny spočívá nejenom v její zvukomalebnosti, která je Čechům vlastní, Slovanům milá, Balkáncům zajímavá a zbylým obyvatelům světového globálu vzdálená, přesto přitažlivá. Její kouzlo je i v tom, že disponuje navenek vulgárními slovy, která však v důsledku vulgární být nemusí, mohou naopak znamenat potvrzení přátelského vztahu.
Moje maminka je Slovenka, a já ve svém slovníku často používám slovo „kokot“. Ve slovenštině znamená totéž, co slovo z titulku tohoto příspěvku, nicméně v češtině je to jen jakési přátelské pošťouchnutí, případně nadávka, která není zlá. Na to máme jiná slova. Jakmile ale slovo „kokot“ v rodném domě použiju, má matka se velmi rozčílí, protože z něho cítí pouze a jen původní slovenský význam.
A teď k proklamovanému slovu „čurák“. Rozhodl jsem se je nevytečkovávat, jak se to obvykle dělá, aby bylo jasné, oč tu kráčí.
Pokud někomu v rozčilení nadáváme, je to jasně „čurák“. Když někoho bytostně nesnášíme a málem ho tím slovem proklínáme, používáme razantnější „čůůrák“. V obou případech je evidentní negativní zabarvení slova, nádech kontroverze, boje, konfliktu.
My, kluci, ale používáme to slovo i v kontextu ryze přátelském. „Čurák“ je kamarád, protože se zachoval v jisté situaci komicky nebo nešikovně. „Čurák“ je také kolega, kterého mám rád a snažím se mu svými výtkami v některých věcech udělat jasno. Znamená to tedy, že „čuráka“ můžete mít rádi. Jestliže je to dokonce nejlepší kamarád, pak to slovo nabývá pozitivního charakteru. Tak pozitivního, jak ho ve svých snech vidí mnohé ženy.
Je zřejmé, že význam slova tvoří způsob jeho vyřčení, v psaném textu kontext. Byl jsem svědkem scény, kdy děvče řeklo svému příteli sladkým a něžným hlasem: „Ty jsi takovej čurák“ a vášnivě se s ním pak pět minut líbalo.
V náladě výše vyřčeného je tu problém, který se momentálně mediálně řeší. Primitivové z české fotbalové reprezentace se po vítězném tažení baráží v Černé Hoře vrátili do Čech jako vagabundi v potrhaných šatech a opilí. Vyjma Čecha, Hubníka a Jiráčka (které proto lze považovat za slušné) pak v divokém oslavném tanečku označili jako „čuráka“ Radka Druláka, bývalého českého reprezentanta, který je v minulosti kritizoval. Co s tím?
Většina diskutérů se shoduje, že primitivové použili slova „čurák“ ve vulgárním významu. Skutečně to tak ale bylo? Nadáváte někomu tak drsně a tlemíte se při tom na celé kolo? Co když právě onen drulákovský „čurák“ byl výrazem úcty a přátelství?
Pravda, někteří primitivové (právě proto, že jsou primitivové) pak v rozhovoru přiznali, že Druláka neradi. Tím se zdá být vše jasné. Jenomže těmhle trotlům dosud nedošlo, že kritika od Druláka byla na místě. Nedošlo jim ani, že na mistrovství Evropy neměli hrát oni, ale Skotové, kteří měli jít z naší skupiny do baráže. Nedostali se tam jenom proto, že podvodník Rezek nasadil v zápase ve Skotsku na rozhodčího jednoho „Chramostu“ (nafilmovaný pád, kterému dal jméno fotbalista Chramosta poté, kdy si jím uboze pomohl v zápase s třetiligovou Kroměříží) a pomýlený sudí nařídil proti Skotům penaltu, kterou primitivové vyrovnali.
Jsem přesvědčen o tom, že reprezentanti (v tomto článku též primitivové) měli poslat onomu sudímu děkovný dopis, do Prahy přiletět z Černé Hory pokorně jako svatoušci a tiše se v noci přemístit na kutě, aby se nemuseli stydět mimo domov.

P.S.: Je jasné, že pokud se slovo „čurák“ použije v souvislosti s jakýmkoliv aktivním českým politikem, je to velmi vulgární výraz, ovšem naprosto na místě a hodný následování. Pozoruhodné je, že činní politikové jej chápou jako výraz přátelský.



Komentáře [ 2 ]

  • Struskar napsal:

    Nechci snižovat kvalitu filmu Alois Nebel, ale letos bych na udílení amerických filmových cen Oscara poslal Rezkův pád. Vítězství by bylo téměř jisté.

  • Igor Paška napsal:

    Skôr než nešťastné, povedal by som, že pre niektorých skutočne našsky sa cítiacich a aj mysliacich obyvateľov, typické.
    U náprotivkov ženského pôvodu je to jž absolútne jasné.

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)