Sealův trochu zbytečný druhý Soul

V roce 2008 vydal londýnský zpěvák Seal Henry Olusegun Olumide Adeola Samuel, v hudebním světě známý pod jménem Seal, album Soul. Nabídl na něm dvanáct soulových klasik ve vlastní interpretaci a potvrdil, že má k tomuto žánru přirozený vztah a talent.
Po třech letech přichází s pokračováním. Novinka se jmenuje Soul 2, přináší jedenáct písniček a část z nich už si v originálním provedení okamžiky slávy zažila. Desku produkoval Trevor Horn, jenž na tomto postu vystřídal jiného machra Davida Fostera, který se jako producent podepsal pod kolekci z před tří let.
Písničky byly nahrávány v Londýně a Los Angeles se záměrem přizpůsobit je Sealově interpretaci, tedy se v nových verzích od originálních klidně o kus posunout. Ke slyšení jsou předělávky skladeb z repertoáru Ala Greena, Marvina Gaye, Billa Witherse, The Spinners, The Delfonics a dalších hvězd převážně sedmdesátých let.
Seal se představuje ve výtečné formě. Svým sytým hlasem se zajímavě „nakřáplým“ výrazem podává povětšinou romantické skladby s vervou moderního popového hrdiny. V interpretaci nedává průchod manýrám, spíše mu jde o dobrý dojem, klidný a profesně zvládnutý.
Záhadou kolekce nicméně je odpověď na otázku, proč vůbec vznikla? Seal totiž nejenom na nahrávce Soul, ale i na svých řadových albech lásku k tomuto druhu hudby projevil. Pokud nepřijmeme domněnku, že si chtěl zazpívat jen tak pro radost, je tato deska trošku zbytečná.

Seal: Soul 2
Reprise Records/Supraphon, 43:51

Hodnocení: 55%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 10. listopadu 2011)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)