V úzkých

Několikrát jsem během své novinářské praxe zažil okamžik, kdy jsem byl skutečně v úzkých. Ať už to bylo napadení od fanouška Slayer, který mi vyhrožoval smrtí za recenzi poslední desky jeho miláčků, anonymní esemesky vyhrožující likvidací mé rodiny za negativní recenzi kapely XYZ či setkání s arogantním vekslákem, který po revoluci vekslákem zůstal a chlubil se, jaký je rocker. Samosebou rocker nikdy nebyl – byl vekslák.
Jednou jsme s nejmenovaným fotografem dělali rozhovor s jakýmsi módním návrhářem. Byl v pohodě, byl vstřícný, ovšem pouze do chvíle, než k němu domů (kde se rozhovor konal) dorazil jeho intimní přítel. V následujících minutách se stačili pohádat kvůli tomu, že přítel nekoupil nějaké housky, které měl módní návrhář rád, naopak zakoupil paštiku s husími játry, kterou nenáviděl. Návrhář na svého přítele křičel, že je „škodolibej škudibík“ a opravdu se zlobil.
Potom se chvíli věnoval rozhovoru, ale myšlenkami byl stále u té hádky. Do toho jeho přítel proplouval kuchyní, kde se interview konalo, a neustále při tom ze sebe shazoval svršky, takže když do místnosti vplul popáté, měl na sobě jen tanga.
To návrháře rozhicovalo a bez slůvka omluvy k novinářům se vrhl na přítele a začal jej chvatně olizovat po celém těle. Přítel začal hekat, což znamenalo, že akce bude pokračovat. Za chvíli se návrhář dostal do extáze a řval na vyjukaného fotografa, ať fotí, že od něho fotky koupí a dobře zaplatí. Jakmile se kolega po dohodě se mnou rozhodl, že dvojici vyhoví a přiblížil se k ní, aby měl co nejlepší záběry, dopadly mu na hlavu tanga svlečeného přítele. Po chvíli mu do rozkroku přistála ruka návrháře, který eroticky zabarveným hlasem navrhl: „Pojď s námi, bejčku!“
To kolegu přirozeně vyděsilo, udělal ještě pět šest dalších snímků a začal se dekovat. Já sbalil diktafon, pomohl jsem mu se stativem a mizeli jsme ke dveřím. Návrhář za námi volal, ať mu článek pošleme k autorizaci a fotografovi prozradil, že orgie se pořádají v tomto bytě každou neděli a že je zván.
Ten rozhovor jsem nikdy nepřepsal a nepublikoval. Usoudil jsem, že s tímhle násilníkem nechci mít nic společného.
Horší než vekslák ale nebyl.



Komentáře [ 1 ]

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)