Únorové podoteky: Pláč, Honza Berger a Nandor Condor

1/ Málokdo ví, že se zabývám výzkumem lidské psychiky a vlivem nemilých událostí na ni. Dnes definitivně mohu do světa vyslat jednoznačnou zprávu na téma, které zatím nechávalo vědecké kapacity chladné. Je všeobecně známo, že když je člověku zle na srdci a on z nějakých důvodů nemůže plakat, spustí se mu rýma – symbol pláče. Po dlouhých letech pozorování a bádání, především na sobě sama, mohu s klidnou tváří a jistotou říci, že když člověk uvnitř pláče a nemůže plakat navenek, protože to není v zaměstnání nebo tramvaji patřičné – zvyšuje se jeho frekvence močení. Má dokonce problém bez nutkání přeběhnout z Pavláku na Mírák. Usuzuji, že vnitřní pláč projevující se močením je pláč mimořádně silný. Kdyby byl slabý, člověk by jen smrkal. Zveřejnění této mé studie už přislíbil skotský univerzitní žurnál Urine forever (Moč navždy).

2/ Potkal jsem v metru bývalého fotbalistu Honzu Bergra. Už už jsem se k němu nakláněl a chtěl jsem mu říct, že jsem se za něho v době, kdy hrál za pražskou Duklu a já byl jejím vlajkonošem (tehdy se ještě mohlo do hlediště s násadami na prapory), skoro do krve serval. Fanoušek klubu Sklo Union Teplice po mně tehdy po mém motivačním bojovném pokřiku „Hóóónza Berger“ hodil shnilou bramboru a zasáhl mě do milovaného dresu mého klubu. Nenechal jsem si to líbit, shnilou bramboru jsem pod keckami svých spoluvlajkonošů hbitě našel a vrhnul ji po něm zpátky. Bohužel jsem trefil jiného teplického fanouška, který se v kotli zjevně nudil a četl noviny. Vstal, hromovým hlasem zařval: „Která svině?“ a následně vyburcoval své jinak poměrně tiché spolufanoušky k pokřiku „Teplice, do toho, Teplice, do toho.“ Náš třicetičlenný kotel to tak zaskočilo, že přestal fandit a němě zíral na deset řvoucích fanoušků Teplic. Ztratili jsme půdu pod nohama a já šéfovi našeho kotle proto odhodlaně až nerozvážně navrhl, že Tepličákům půjdu rozbít hubu. „Sklapni a fandi,“ poručil mi. Svého šéfa vždy ctím, tak jsem nešel. Honzovi Bergrovi jsem to ale nakonec neřekl.

3/ Na závěr jedno exkluzivní odhalení na přání. Ptali jste se, kde se vzala má přezdívka Nandor Condor, kterou v souvislosti se mnou používám jenom já (vlastně mi tak ještě občas řekne Thom). Bubeník Nandor Condor zformoval švédskou skupinu LoudPipes v roce 1994. Když jsem si jeho umělecké jméno přečetl v britském časopisu Kerrang!, bylo mi jasné, že je to ta nejdebilnější přezdívka, jakou jsem v životě slyšel. Tehdy jsem se spontánně rozhodl, že ji budu používat také. Svůj k svému.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)