Dubnové podoteky: Velikonoční směska, opilý host, Beyoncé

1/ Velikonoční čas mi vždy připomene nepříjemnou příhodu z dětství. Jako počínajícího teenagera mi matka vyzdobila pomlázku, vystrojila mě jako do kostela (měl jsem tu hnusnou bílou košili) a se spolužákem Martinem jsme vyrazili nabančit spolužačkám a okusit jejich sladkých rtů, pamlsků, vajíček i trocha alkoholu, v alejce v pauze snad i cígo. Nedošli jsme, žel, daleko. Příslušníci jiného gangu si na nás počíhali, a když jsme procházeli pod jejich okny, chrstli na nás kýbl plný podivné tekutiny. Trefili se přesně, tehdy jsem prvně okusil pocit zmoklé slepice. Záhy jsme identifikovali, že tekutina neobsahuje pouze vodu, nýbrž také nějaký olej a co hůř – i moč. Moč poznáte, smrdí. Doma jsme tehdy neměli teplou vodu, a abychom ze sebe ten hnus smyli, museli jsme zatopit pod kotlem a čekat, až se voda ohřeje. Od těch Velikonoc nemám rád městské gangy a nemám rád ani směs vody, oleje a moči ve vlasech. A vás před tím varuji také.

2/ V pražském rádiu Golem, blahé paměti, jsem pracoval asi čtyři roky. Do svého hudebního pořadu jsem si zval hosty a absolvoval s nimi rozhovory. Přicházeli v různém stavu a rozhovory byly různě zajímavé. Podivný moment jsem zažil s nejmenovaným rockerem, který přišel do studia napraný jak zákon káže, čili takříkajíc na hadry. Bylo pět minut do zahájení vysílání a on mě požádal, jestli by mohl při rozhovoru ležet na zemi. Bylo to asi jediné řešení dané situace, i když jsem tušil, že to nebude dobré interview. Lehl si, já k němu nainstaloval mikrofon, ale protože host jevil znaky usínání, lehl jsem si vedle něho a po každé položené otázce jsem do něho šťouchl, aby se probral. Nakonec stejně usnul. Rozhovor zabral deset minut a do konce vytyčené hodiny se už jenom hrály jeho písničky. Posléze jsem ho naposledy probudil a poděkoval mu. Poděkoval také a odpotácel se do tmy pražského Chodova, kde rádio sídlilo.

3/ 8. března se El Dorado Hills v Kalifornii narodil nejmenší pes na světě. Je menší než iPhone a podle chovatelů a zvěrolékařů už moc neporoste, tudíž rozměry iPhonu nepřekoná. Fenečku její majitelé pojmenovali Beyoncé, mají totiž rádi zpěvačku téhož jména. Je to v pohodě. Před lety můj kamarád své dva psy pojmenoval Ozzy a Osbourne. A také před lety se jedna britská kočka jmenovala Kelly Family. Bůh ochraňuj kočky… a veselé Velikonoce.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)