Hezká melancholie britských Dry The River

Hudební publicisté z britské stanice BBC mají čich na talenty. Není podstatné, že v posledních letech jejich nové hvězdy okouzlují zpravidla jen na pár měsíců, než je vymění hvězdy čerstvé. Důležité je, že když v BBC hledají zajímavou hudbu, cílí dobře.
Pro letošek ukázali mimo jiné na londýnskou pětici Dry The River, která ukázkově zapadá do současné nálady na ostrovní scéně. Ta se v posledních měsících obrací ke klidu. Obrušuje hrany kytarovým vypalovačkám, textům dává básnický tón a v kurzu jsou volnější skladby.
Dry The River lze zařadit do škatulky indie-folk. Mají v sobě porci písničkářské zadumanosti a schopnosti napsat zajímavou skladbu, zároveň se nespokojují s tradičními postupy a v aranžích hledají různé zákruty tak, aby dílo nevykazovalo nudnou jednoduchost. Korunují to nicméně tím, že v každé z jedenácti skladeb je posluchačsky charakteristický bod.
V jednotlivých písničkách jsou též intenzivní emoce. Nese je jak zdánlivě uplakaný, nicméně ve výsledku příjemný hlas zpěváka (a kytaristy) Petera Liddleho, tak třeba party houslisty Wille Harveye i tušený punkový přístup, jenž se až plaše skrývá ve folkové atmosféře alba, aby v určitých fázích vystoupal na povrch a provětral zvuk skladby.
Většina písniček je zpočátku (některé od začátku do konce) melancholická až baladická. Mnohé ale ve druhé části gradují, kapela je rozehrává a vytváří jakési alternativní stadiónové hymny (Animal Skins, Shield You Eyes, No Rest).
Je v nich sychravost podzimního Londýna i otrlost toulavých muzikantů z cest. Nejsou nadto ani trochu vlezlé a celá deska je velice přitažlivá – atmosférou i písňovým obsahem.

Dry The River: Shallow Bed
Sony Music, 51:40
Hodnocení 80%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 12. dubna 2012)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)