Podpisy z okna na Wanastowkách

Kde jinde než v tradičně rockové Plzni měla odstartovat své nové turné skvělá česká kapela Wanastowi Vjecy. To se také v úterý večer (3. 4.) stalo. Skvělé je na té kapele například to, že máte-li naposlouchané loňské album Letíme na Wenuši a přijali-li jste skladby z něho za své, pak vás během vystoupení bombarduje jeden hit za druhým. Na kolika českých koncertech se to stane? Mně osobně chyběl jen můj miláček Mašinführer, jinak jsem spolu s nějakou bezmála tisícovkou dalších přítomných slintal blahem.
Wanastowky (a také Lucie) pro mě v minulosti prosluly tím, že první koncerty jejich turné nebyly zpravidla nic moc, prostě zahřívací, které kapelu odrážely k lepším zítřkům (z dnešního pohledu paradoxně včerejškům).
V Plzni to tak nebylo. Byl to skvělý koncert a já byl rád, že dohodnutá schůzka s kapelou hned po vystoupení v šatně mohla proběhnout tak, že jsem těm čtyřem mohl pogratulovat k povedenému vystoupení a upřímně jim stisknout pravice. Tomáši Varteckému také, protože už měl sundané obinadlo, které podle jeho vysvětlení chrání dlaň před tím, aby na ní po koncertě vyskočily mozoly.
V šatně jsme prohodili pár frází, zhodnotili koncert a potom dělali akční rozhovor, v němž muzikanti odpovídali na detaily z proběhnuvšího setu.
Robert Kodym třeba přiznal, že popletl sloky v písničce Bedna od whisky a že to nejvíc překvapilo jeho samotného. Když jsem se ho zeptal, proč v písni Nahá zpíval namísto „P.B.Ch. s rybou kouzelnou“ nově „Vartecký s rybou kouzelnou“, usmál se a řekl, že zpíval i „KGB s rybou kouzelnou.“ A dodal, že když v Bedně od whisky zpívali diváci „…a chlastal bych tam P.B.Ch. a chlastal by tam Ben“, neměl s tím nejmenší problém.
Připomínám, že P.B.Ch. je spoluzakladatel Wanastowek, který ale z kapely před pár lety odešel.
Na začátku našeho rozhovoru basák Radek Havlíček, jinak též manažer skupiny Kabát, prohodil, že je rád, že jsme s fotografem přišli, protože za nimi nikdo jiný nepřišel. Já sice viděl v hale pár lidí, kteří zřejmě stáli o autogram, žádný kordon to ale nebyl. Náš rozhovor pak lehounce narušil příchod manažera Pankyho, jenž kapelu pozdravil a za odměnu dostal zákusek indiána, který ještě s jedním jiným tvořil v šatně, v níž jsme byli, jediné občerstvení vystavené na stole.
Nakonec došlo i na autogramy. Jakmile jsme totiž začali dělat rozhovor, kdosi počal ťukat na okno. Zpočátku to vypadalo jako provokace, ale po deseti minutách Havlíček okno otevřel a ejhle, fanynky s papírky a tužkami.
Wanastowky se tedy podepisovaly vykloněny z oken.
Mám pocit, že jsem to předtím nikde neviděl.



Komentáře [ 2 ]

  • Miruš napsal:

    naštěstí to nezůstalo jen u podpisů z okna :) kluci byli tak boží ,šli ven,rozdali podpisové karty a radi se vyfotili :) za to jim moc děkujem !!!!

  • Lenka napsal:

    jj, bylo to super :-) opravdu moc skvělý večer a doufám, že bude další :-) Na okno zaťukáme zas a rádi :-)

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)