Vlídná noc Michala Hrůzy

Noční album Michala Hrůzy není ani tak ponuré, jak by se mohlo zdát, jako spíš vlídné. Přináší nicméně vážnější textová témata a volnější tempa písní.
Skladby Ukolébavka a Myslel jsem si, že je to láska nejsou z Hrůzovy autorské dílny. Ta první do ní přesto zapadá svou atmosférou, kterou dostala při nahrávání.
Coververze písně skupiny Mňága & Žďorp je ale na albu navíc, nesluší mu. Jako předělávka dobré písně platí spíše za průměr a svědčí o tom, že na některé by se prostě nemělo sahat s pochybným záměrem změnit je či zlepšit.
Mnohem silnější je Hrůza v písničkách Intuice, Namaluj svítání, J.P., Laura Palmer nebo Stůj. Reprezentují jeho obvyklou uměleckou parketu, je v nich výrazný jako zpěvák, čitelný jako vypravěč a sebejistý v přednesu.
Duet s Anetou Langerovou Plamen patří ke skladbám, které skvěle zafungují po několikátém poslechu, aby se pak staly nedílnou součástí repertoáru obou. Ponurá Slunce bylo krásné zastihuje Hrůzu v až depresivní poloze, která víc než pro jeho autorský plezír je důležitější pro poselství alba. Stojí téměř na konci a síla noci v ten moment graduje.
Koncepční deska je vždy trochu riskantní krok. Tato ale není otrocky vázána na příběh, což Hrůzově autorské svobodě vyhovuje. I proto stvořil povedenou písničkovou sbírku, která se dobře poslouchá anabízí témata k diskuzím.

Michal Hrůza: Noc
Universal Music, 40:23
Hodnocení 70%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 17. dubna 2012)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)