Duran Duran připomněli svou slávu

Koncerty britské popové formace Duran Duran mají milou vlastnost. Je-li posluchači více než třicet let, zjistí, že vlastně všechny přehrané písničky zná, anebo mu jsou přinejmenším nápadně povědomé. Ti mladší dojdou ke konstatování, že dobře znají, anebo je jim povědomá každá druhá skladba.
Duran Duran jsou totiž skutečnou legendou. Byť tato v průmyslovém Birminghamu v sedmaosmdesátém roce založená formace prožívala roky největší slávy v osmé desetiletce minulého století, zanechala v historii pop music hlubokou rýhu. Její skladby měly vždy nadčasový rozměr a díky tomu přežily v plné svěžesti do dnešní doby.
A tak se v pražské O2 Areně nějaké čtyři tisícovky diváků dočkaly hitů The Reflex (na jehož začátku nechal zpěvák Simon LeBon zpívat diváky a bylo to najednou – kulantně řečeno – roztomile falešné), Ordinary World, Hungry Like The World nebo Wild Boys a Relax v jednom balení, tak novinky z aktuálního alba All You Need Is Now (2010), třeba hned úvodní Before The Rain, titulní skladbu, Safe (In the Heat of the Moment) či Girl Panic!
Duran Duran se do Prahy vrátili po sedmi letech jako naprosto zralá kapela. K základní čtveřici se na pódiu přidali dva doprovodní hráči a vokalistka Anna Rossová, pódium mělo parametry ryze ambiciózní, na třech různě velkých panelech nad ním se promítalo dění na něm, sestřihy z videoklipů i tematické záběry, světla byla nonšalantní a opticky celou scénu rámovaly jakési závorky ve tvaru špičky vytvořené ze světel.
Velkou pochvalu zasloužili také zvukaři. Odvedli svou práci tak dobře, že až na drobné výjimky zněla v hale hudba z reproduktorů v kvalitě téměř studiové, což při koncertech i přes všechny možné předtáčky či nesamplované zvuky nebývá pořád ještě obvyklé.
Zpěvák Simon LeBon vládl veřeru pevným hlasem, se kterým bezpečně zvládal vysoké pasáže a střední polohy. Jeho výkon byl excelentní, a on si ho užíval natolik, že vynechával místa, kdy zpěvák mlčí a zpívá publikum, naopak vytrvale udával tón a představil se tak jako spolehlivý frontman.
Duran Duran současně fungovali jako pevný celek. Hostující kytarista Dominic Brown skvěle sekundoval klávesám Nicka Rhodese a rytmická sekce John Taylor (baskytara) a Roger Taylor (bicí) pak tlačila celou tu hudební jistotu vstříc zjištění, že muzika této kapely z osmdesátých let nezestárla.

Duran Duran
O2 Arena, Praha, 27. 6. 2012
Hodnocení 90%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 29. června 2012)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)