Pošta pro tebe: Hledám ženu z vlaku a jejího hnědáka

Psal se pětaosmdesátý rok, zemi vládl bolševik a byl pátek. Kdyby se nestalo to, co se stalo, byl by to pátek jako každý jiný. Ono se to ale stalo, a tak to byl pátek výjimečný. Škoda že jsem se tehdy nepodíval na své digitální hodinky. Mohl jsem k dobru přidat i datum a čas.
S partou vrstevníku – středoškoláků jsme cestovali rychlíkem z Prahy do Broumova. Někteří vystoupili dříve, protože museli, jiní vystoupili dříve, protože je k tomu donutily okolnosti. Mrzlo, až praštělo, a v kupé byla dobrá nálada. Budoucí opilci pili čůčo, my introverti jsme poslouchali jejich neuvěřitelné historky plné lechtivých pokusů vniknout do spolužaček a učnic, lehkých drog i těžkých pitek, a divili jsme se, jak s přibývající opilostí nabírají ta vyprávění rozměru sci-fi.
V Poděbradech (pamatuji si to přesně) přistoupila mladá matka se svým možná čtyřletým synkem. Namačkli se bez pozdravu k oknu, takže naše osazenstvo sešoupli do nehezkého útvaru, ve kterém už oblíbené vulgarismy neměly místo – to kvůli prckovi.
Kdesi za Velkým Osekem matka (bylo jí tak pětadvacet) vstala a otevřela dokořán okénko. Do kupé vnikl mrazivý vzduch, který brzy způsobil, že jsme se všichni oblékli a z tašek plných špinavého prádla po týdnu na internátě jsme vytáhli propocenou mikinu a vzali si ji pod svetr.
Mladá matka hleděla velmi striktně a rozhodně. Na rozdíl od nás věděla, o co kráčí. Přísně pozorovala synka, který měnil barvy v obličeji a tvářil se jako typický idiot.
Důvod byl prostý – podělal se. Za chvíli totiž mladé matce došla trpělivost, vrazila děcku výchovný pohlavek a bez ohledu na přítomnost osmi středoškoláků z poloviny notně opilých z něho brutálně stáhla gatě.
Nebyl to hezký pohled. To, co dítě vypustilo z útrob, se zarputilým sezením na sedačce rozmatlalo po jemné kůži a zapáchalo to věru pekelně. Matka zpanikařila, skočila ke dveřím, prodrala se davem v chodbičce na toaletu, leč tam zjistila, že tato není vybavena toaletním papírem. Vrátila se tedy, profackovala syna daleko razantněji, a zeptala se nás, jestli nedisponujeme toaleťákem.
Málem jsme to už neslyšeli, protože jsme se překotně drali ke dveřím, abychom smradlavé kupé opustili. Zbytek cesty jsme stáli s ostatními nešťastníky na chodbičce, a když nám byl někdo nesympatický, nabídli jsme mu, aby si šel do poloprázdného kupé sednout. Jelikož matka nechala svého syna s vystaveným holým a špinavým zadkem až kamsi do Police nad Metují, netřeba podotýkat, že zápach byl v Hradci Králové skličující, v Třebechovicích pod Orebem nechutný, v Týništi nad Orlicí odporný a v Náchodě jednoznačně smrtelný.
Milá Pošto pro tebe, rád bych se s mladou matkou a jejím synkem setkal. Zajímá mě hlavně chlapec. Opravdu jsem zvědav, kam to ten posera v životě dotáhl.



Komentáře [ 1 ]

  • Zdeněk napsal:

    Skvělý nápad. Skvěle napsané :) ! Díky pobavil sem se.

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)