Rock for People: Adrenalin jako kráva

Ještě předloni jsem popatnácté za sebou festival Rock for People moderoval. Pořadatelé se ale loni nechali inspirovat prestižními západními akcemi, na nichž lidem nikdo nechodí říkat, co už z programu vědí, a roli moderátorů zrušili. Letos se ale ukázalo, že přítomnost někoho, kdo je s to mluvit s davem, není vůbec od věci. Pro mě, jako toho někoho, to pak byl adrenalin jako kráva – jak se říká.
Na nenadálou práci to vypadalo už první večer. The Prodigy měli začít v určitý čas, ten ale proběhl a oni nikde. Po pětatřiceti minutách mě pořadatelé volali, jestli bych se mohl připravit, že možná bude třeba lidem říct, co se děje. V tu chvíli to šli do šatny kapely teprve zjistit. Naštěstí pro mě uspěli, a tak za pět minut byli The Prodigy poslušně na pódiu a já si zhluboka oddechl. Uměl jsem si totiž živě představit, že informace o tom, že The Prodigy nevystoupí (bez udání důvodu), údajných sedmadvacet tisíc lidí nenechá chladných a mohli by si docela klidně moderátora podat.
Důvody zpoždění management kapely nevysvětlil. Spekulací je mnoho, včetně té, že Britové jen čekali, až jim začne být dobře po aplikaci dávky oblíbeného svinstva přímo do těla. Jestli si totiž někdo myslí, že The Prodigy neměli nikdy tu čest – například – s drogami, tak se plete.
Druhý den nedorazili kompletní švédští Refused, respektive chyběl jejich bubeník. Letěl ze Španělska, kde bydlí, a v Curychu mu prý zrušili spoj. Musel spoléhat na ten další, ovšem koncert v Hradci Králové podle plánu nestihl. Optimisticky byl přeložen na hodinu po půlnoci na YouTube Stage.
Pořadatelé mě požádali, abych vyšplhal na pódium a lidu vysvětlil, co se stalo a co bude dál. Upřímně řečeno to bylo docela milé, protože na Refused až tolik fanoušků nečekalo, takže zprávu přijali se stoickým klidem, jen kdosi v první řadě zahlučel, ať Refused táhnou (nespecifikoval ale místo určení, takže to nebylo ani na vzkaz pro kapelu). Měl jsem navíc spíš pocit, že mluvím k fanouškům The Kooks, kteří už se shlukovali pod pódiem, aby mohli za dvě hodiny přivítat své koně.
Kdosi z pořadatelů si pak udělal výlet pod pódium, kde mu jeden z diváků položil otázku, jestli The Kooks vystoupí tedy dříve, když nebudou ti Refused. Následovalo přivolání Špuláka, který musel milým divákům vysvětlit, že The Kooks budou hrát podle původního plánu, žádné techtle mechtle.
Vrcholný adrenalin přišel v noci. Bouře během dvaceti minut (dostavila se nezvaná při vystoupení oněch The Kooks) zničila velká pódia tak, že se na nich nedalo hrát. Faith No More odjeli z areálu a bylo dohodnuto, že to v Hradci Králové zkusí někdy příště. Nutno podotknout, že zpěvák Mike Patton se v zákulisí rozesmutněl, dokonce prý byl naštvaný, že koncert nebude.
Další hvězda Skrillex vystoupila na čtyřicet minut na YouTube Stage, krytém pódiu, kde se hrát dalo. Při tomto setu mi znovu zavolali pořadatelé (povětšinou kamarádi), jestli bych lidu nezvěstoval, co bude, a že Faith No More… nebude.
Skrillex dohrál, vyskotačil ze stanu s tím, že už nic nepustí, a já stál na pódiu a zacpával si uši, protože rykot publika byl nepopsatelný. Skutečně jsem za dvacet pět let s hudbou ještě nikdy neslyšel takový hluk z nadšení. Neuvěřitelné, zvláště pak ve chvíli, kdy máte davu oznámit, že Skrillex už je v tahu, nic nepřidá, nadto nebudou Faith No More, ale další den by se mělo jet podle programu.
Dal jsem si dvě minuty, abych uklidnil svůj tlak, játra, ledviny, plíce a srdce, i aby se uklidnili diváci, a přistoupil jsem k mikrofonu…
Chcete pravdu? Věděl jsem, že je velká šance to zvládnout, protože podobné věci se mi už na Rock for People v minulosti jako moderátorovi staly. Lidé, kteří navštěvují tento festival, jsou neskutečně chápaví a tolerantní, navíc bouřku, která odehnala Faith No More a Skrillexe vehnala vedle, zažili na vlastní kůži.
Pokud ale měl někdo přece jenom chuť hodit po mně, jako zvěstovateli nepříjemných informací, bahno nebo něco těžšího, děkuji, že to neudělal. Měl jsem menší dušičku než obvykle, co si budeme povídat.



Komentáře [ 1 ]

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)