Marina And The Diamonds ve zvířecí fázi

Marina And The Diamonds je ve skutečnosti šestadvacetiletá Marina Lambrini Diamandisová, velšská zpěvačka a skladatelka.
Debutovala albem The Family Jewels před dvěma lety, v době, kdy se na hudební scénu draly La Roux, Little Boots, Florence & The Machine nebo Ellie Gouldingová, tedy silná dívčí konkurence.
Její tehdejší počin si zasloužil pozornost, protože odkryl moderní elektropop podávaný s pořádnou porcí dívčí drzosti. Extra úspěchu se ale nedočkal, byť na britských ostrovech zpěvačku zaregistrovali.
Jistě proto, že na rozdíl od některých jmenovaných konkurentek je v její tvorbě převaha živě nahrané hudby. Představuje se jako kapela, což si z velké části zachovala i na albové novince Electra Heart, která právě vychází.
Je svébytným koncepčním dílkem, v němž hlavní roli hraje fiktivní umělkyně Electra Heart. Navazuje plynule na to, co nabídlo debuté album. To dílko, po němž o Marině Diamandisové její americká kolegyně Lady Gaga řekla, že je zázrakem přírody ve zvířecí fázi. Proč ne?!
Hudba na novém albu je proudem mainstreamového popu, v němž je mnoho pozitivních vlastností Hymničnost, chytlavost, vulgárnost i tanečnost. V textech je ironie, s nadhledem vyprávěný příběh ženy, jež zoufale skrývá identitu. („Můj Bože, vypadáš jako Shakira! Ne, ne, ty jsi Zeta Jones. Vlastně, já jsem Marina,” zpívá například).
Pokud kdysi Oscar Wilde řekl, že sarkasmus je nejnižší forma humoru, ale nejvyšší forma inteligence, pak je Diamandisová chytrá holka. Její texty jsou jedna velká ironie, i s těmi sprostotami, jež lze ostatně v takovém příběhu očekávat.
Písničky Bubblegum Bitch, Primadonna, Lies nebo Power & Control jsou hity v nejlepším smyslu slova, ostatní kolem toho označení provokativně poklusávají. Jako by autorka chtěla dokázat, že napsat šlágr je lehké. Jako by ale současně čímsi takovým pohrdala.
Produkce skladeb je skromná a nenásilná, nástrojové obsazení účelné, nehledá monstrózní zvuk. Diamandisová navíc úžasně pracuje s hlasem. Mění jeho barvy a nálady, což mimo jiné přispívá pestrosti celého počinu.
Electra Heart přináší i ironii na druhou, tu, jež spojuje všechny jeho složky. Je to ironie na pop music a její trendy. Připomíná hnízdo divokých sršňů, ve kterém se pořád něco děje, ale navenek je v podstatě klid a stav bezradnosti.

Marina And The Diamonds: Electra Heart
Atlantic/Supraphon, 46:53
Hodnocení 80 %

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 14. srpna 2012)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)