Coldplay bavili hudbou i kýčem

Britská poprocková čtveřice Coldplay se v Praze poprvé představila v září 2008. Ve sportovní hale tehdy nabídla podívanou, jež dávala tušit, že bude-li ve své práci nadále důsledná, budou příští léta plná dechberoucích koncertních show se vším všudy. V neděli večer to na fotbalovém stadiónu Slavie potvrdila.
Zpěvák, kytarista a pianista Chris Martin přivedl před třicet tisíc upřímně nadšených diváků sebejistou kapelu, pro kterou je pouhé přehrávání vlastních hitových písniček až moc velká nuda. Nabídla tedy podívanou, na kterou se jen tak nezapomíná. Co na tom, že byla místy učebnicově kýčovitá a v několika momentech vysloveně zastínila to, co se dělo na pódiu v oblasti hudební, tedy té, kterou se Coldplay v základu zabývají.
Již pohled na obrovskou scénu dával tušit cosi neobvyklého. Odvážně nezastřešená se honosila čtyřmi obrovskými kruhovými obrazovkami, později i prvním ohňostrojem při úvodním intru, o který se postaral hudební motiv z filmu Back To The Future (1985), druhým pak v závěru koncertu.
Příchozí obdrželi při vstupu na stadión barevnou pásku s logem kapely a v pauze po předskakující velšské formaci Marina And The Diamonds a před začátkem setu Coldplay byli z obrazovek písemně instruování, jak ji nasadit na ruku a čekat, že se stane součástí show.
Když kapela chvíli po půl deváté spustila úvodní skladbu Mylo Xyloto, titulní z loňského alba, pásky se na zápěstích fanoušků rozblikaly a vytvořily ve tmě barevnou světélnou koláž. To se posléze během koncertu ještě opakovalo, a když bylo třeba soustředit se na jiný efekt, obsluha hlavního počítače prostě divákům pásky zhasla.
Třeba proto, že mezi ně právě vystřelila milióny barevných konfet v různých tvarech, anebo desítky velkých gumových míčů, jež následně skotačily nad hlavami tančících, kteří je dlaněmi posílali dál a ti nadšenější stahovali, aby je po zbytek koncertu a možná i života uchovali jako suvenýr. Že se pak na různých místech stadiónu rozsvítily nafukovací útvary v pestrých barvách alba Mylo Xyloto, bylo už po tom všem skoro nezbytné.
Do toho všeho posílali Coldplay k uším dojemně nadšeného publika především písničky z alba Mylo Xyloto, kvůli jehož propagaci ostatně do Prahy dorazili, a prokládali je písněmi z let dávnějších, oblíbenými i milovanými.
Rihanna zpívala svůj part v Princess Of China z playbacku s obrazovým doprovodem nad pódiem označeným jako B, tedy místem, na které se kapele přesunula po dlouhém molu z hlavní scény. Přidala tam ještě dvě skladby a spěchala zpět, aby koncert hnala kupředu se stejným entuziasmem, jaký hned v úvodu vytvořila u diváků.
V závěru se pak londýnská čtveřice přemístila na malinkaté pódium do zadní části plochy na stání. Odehrála na něm písničky Us Against the World a Speed Of Sound, přičemž při té druhé popletla úvod, a tak se omluvila a začala znovu. Zblízka bylo vidět, jak se muzikanti domlouvají na tom, kterak skladbu správně odstartovat.
Zblízka také byla vidět mírná únava v očích baskytaristy Guye Berrymana, šibalský pohled Chrise Martina a bravura ve hře kytaristy Jonnyho Bucklanda i skvělého bubeníka a platného vokalisty Willa Championa.
Coldplay nabídli to, co se očekávalo. Sérii globálních poprockových hitů, zahraných s přehledem, při čistém koncertním zvuku, s minimem profesních chyb a nadhledem, jenž dával velký prostor pro to neméně důležité – podívanou.
Bylo to setkání se světovou koncertní modernou, s kapelou, jež se stala legendou v době, kdy se hudební legendy rodí ztěžka.

Coldplay
fotbalový stadión Slavia, Praha, 16. září 2012
Hodnocení 90%

——————————–
Za dvanáct miliónů
Kytarista Jonny Buckland podle serveru digitalspy.com v rozhovoru pro německé Bauer Radio prozradil, že barevná show kapely stojí 400 tisíc liber na jedno představení, tedy více než 12 miliónů Kč.
„Myslím, že to každou noc stojí 400 tisíc liber. Vypadá to ale úžasně, všichni se skvěle baví a je to magické. I když se někomu třeba nelíbí naše hudba, může přijít, dát si špunty do uší, vzít si knihu a užívat si tu podívanou.“

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 18. září 2012)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)