Strach alkoholiček

Včera, tedy v pátek 14. září, kolem jednadvacáté hodiny putovaly na palubě tramvajové linky číslo devět ze sídliště Řepy k metru Anděl dvě podnapilé rakety. Ta starší byla obrýlená a naváto měla o kus víc, než její mladší, vcelku pohledná kolegyně – černovláska.
Prohibici, která už v té době byla kvůli mrtvým milovníkům alkoholu vyhlášena, vzaly dosti vážně. Zapíjely ji a láhev s jistě prestižní značkou typu Lašský tuzemák či Babiččino vyprošťovací pošušňání měly v igelitce tak, aby čouhalo pouze její hrdlo. V tramvaji z ní na střídačku upíjely a krafaly při tom nesmysly, které se tak ve stavu rostoucí opilosti krafají.
Ta starší, obrýlená, současně neustále mávala z okna a dělala při tom takový ten usměvavý kukuč spokojeného amerického prezidenta. Nikdy ale své mávání neadresovala nikomu konkrétnímu, protože jsem letmým pohledem vždy zjistil, že na místě, kam obrýlená mává, nikdo není. Pochopit by se dalo leda její zamávání u motolského krematoria.
Když jsme projížděli kolem nemocnice Motol, ta mladší, černovláska, najednou zpozorněla. Obrátila svůj zrak k zarputile mávající kolegyni a zeptala se jí: „Vidíš?“
„Jasně,“ odpověděla obrýlená, byť z jejího konání bylo možné ono tvrzení snadno zpochybnit.
„Tak jedem dál,“ zavelela černovláska.
Předpokládám, že obě byly dostatečně poučeny výzvami ministrů i tiskem. Jakmile by obrýlená řekla, že nevidí (což by jejímu konání odpovídalo více), vystoupily by z vozu a vypravily se zachránit si život do nemocnice.
Těsně u stanice Anděl se černovláska zeptala znovu: „Vidíš?“
„Ani hovno,“ odpověděla obrýlená, která v té chvíli už asi pět minut nemávala.
Co bylo dál, nevím…



Komentáře [ 2 ]

  • Veronika napsal:

    Pane ŠPULÁK,to je dobrý :-) dost dobrý,pobavil jste mně.

  • nada n. napsal:

    luxusni poctenicko na nedelni rano, vy nikdy nezklamete.. :-)

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)