První říjnové podoteky: Breton, další tlučhuba, klimaktérium a Gott

1/ Není to na recenzi, ale je třeba se o to podělit. Sobotní koncert britských Breton v pražském Lucerna Music Baru byl velký zážitek. Elektronika živila kytary, baskytaru a bicí, melodické linky v písních byly více než patrné a tři zpívající borci v čele se nepředháněli v tom, kdo je lepší, spíše v civilnosti. Nadto za kapelou byla na plátně po celou dobu koncertu promítána její filmová dílka, spíše videoklipy. V sále bylo asi padesát diváků. Při vstupném 250 Kč to znamenalo 12 500 Kč tržba. Předpokládám, že za tu částku pořadatel nezaplatil ani pronájem Lucerna Music Baru. Je to velká škoda, ale stane se…

2/ Český prezident Kykyna podle sobotního Práva podpořil na post prezidenta Miloše Zemana. Vysvětlím, co to znamená: Kykyna chtěl říct, že Zeman je stejný arogantní tlučhuba jako on sám. Jinak by si ho neoblíbil. Vrána k vráně vždycky sedá, zvláště v politice. Až budete volit prezidenta, myslete na to. Nebo si snad myslíte, že by Kykyna doporučil někoho slušného?

3/ Před dvěma lety v červnu absolvovala tiskovou konferenci s českými novináři irská zpěvačka Sinéad O’Connor. Bylo to před jejím akustickým vystoupením na zámku Sychrov a tiskovka se konala v pražském Hard Rock Café. Po prvních nesmělých otázkách se o slovo přihlásila jakási paní – novinářka ze společenského časopisu Žena a zmrd (nebo tak nějak). Zeptala se Sinéad, jestli nemá problémy s klimaktériem, tedy s přechodem. Zaskočená zpěvačka si nechala dotaz pro jistotu dvakrát přeložit, potom odpověděla, že nemá, a honem rychle ukončila tiskovou konferenci. Není nad českou novinářku. Léčbu depresí irské zpěvačky ten dotaz jistě moc neurychlil.

4/ Na tiskové konferenci k Českému slavíkovi ve středu 3. října v pražském hotelu Barceló se zase rozebíral věčný úsměv Karla Gotta. Šéf Slavíků Jaroslav Těšínský při té příležitosti vzpomněl na historku z jednoho z minulých večerů. Před Gotta prý předstoupil nějaký muž, široce se rozesmál a řekl mu: „Karle, to jsem já, vzpomínáš si na mě!? Před čtyřiceti lety na tvém vystoupení v Chebu.“ Gott se na pána podíval, usmál se a odpověděl: „No jó, jasně že si vzpomínám. Tenkrát jsi ale měl jinou kravatu.“



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)