Rozhovor s Muse nebude. Nedivím se!

Čtvrteční koncert skupiny Muse má z mého pohledu ještě jeden příběh, který jde souběžně vedle toho mediálního. Dnes, den před koncertem, byl možná ukončen. Možná ale ne, to se ukáže, až když Muse opustí zemi.
Když jsem se dozvěděl, že jejich koncert bude, nepochyboval jsem o tom, že vstupenky budou vyprodány během několika málo dnů. Dnes už vím, že nebyly. Před pár minutami mi pořadatel řekl, že lístky budou ještě na místě. Myslím si ale, že ke stání a pod pódium nikoli.
Právě místa v obrovské O2 Areně sehrála další roli v mém vedlejším příběhu. Požádal jsem pořadatele, jestli by mi poskytli do soutěže deníku Právo (kde pracuju) několik vstupenek. Oni souhlasili, a zatímco já očekával, že mi jako obvykle pošlou lístky na stání, dorazily mi vstupenky k sezení. Na tom by nebylo nic zlého, kdyby to nebyly vstupenky do čtvrtého patra haly.
Upřímně řečeno, nemám s tím místem nejlepší zkušenosti. Při programu A Passionata, při němž na ploše běhají koně a skotačí podle pokynů drezérů, vypadal každý kůň ze čtvrtého patra haly jako krysařík. Chci tím říct, že ve čtvrtém patře, a zvláště v zadních řadách, není mnoho vidět a po zkušenostech z koncertů ani mnoho slyšet.
Rozhodl jsem se, že vstupenky zkusím vyměnit. To mi neprošlo. Pořadatel mi sdělil, že pro účely soutěže jsou určeny pouze tyto. Nakonec jsem se rozhodl mu je je nevrátit bez náhrady, nýbrž poprvé v historii hudebních soutěží v mém domovském deníku Právo napsat, že jde o vstupenky do čtvrtého patra, tedy pod střechu. Zájem o ně přesto byl, nicméně mě definitivně potěšilo a uklidnilo, když asi před měsíce Muse prozradili, že to bude show ke koukání, a zveřejnili snímky pódia. Bylo jasné, že z pohledu ze čtvrtého patra bude monstrózní.
Telefonický rozhovor s kapelou před koncertem byl managementem rezolutně zamítnut. Byl ale slíben v den koncertu na místě. Na konci minulého týdne pak bylo potvrzeno, že dostaneme deset minut s baskytaristou Chrisem.
V tu chvíli se mi draly na mysl otázky typu: Jak dlouho pijete? Kolik toho vypijete mezi šestou a sedmou ráno? anebo Léčíte se ambulantně? Narážím samozřejmě na to, že Chris dostal od kapely ultimátum a musí se zbavit své závislosti na chlastu. Také by mě zajímalo, kolik toho vypil při koncertu na Rock for People v roce 2010.
Dost zlomyslností. Dnes dopoledne mi zavolal zástupce společnosti, která u nás alba Muse vydává, a sdělil, že rozhovory byly zrušeny. Třeba je dají televizi, to se občas stává, ale Chris a spol. spíš mluvit nebudou.
Naštval jsem se. Párkrát jsem udeřil pěstí do zdi a pak jsem si sedl a začal počítat. Své letošní desky The 2nd Law u nás Muse prodali asi patnáct set. Na tuhle zemi je to úžasné, ale na počty ze zemí vyspělejších a bohatších je to směšné. Měli by za to sice dostat českou zlatou desku, ale má smysl za nimi jít a říct jim: „Hoši, gratulujeme, prodali jste v České republice patnáct set desek a máte zlato“? Nebyla by to spíš ostuda?
Proč by tedy měli Muse dávat rozhovory v zemi, kde svá alba prodávají v tak nízkém počtu a navíc ještě v den koncertu? Než by byly rozhovory zveřejněny či odvysílány, bude po koncertu a oni budou jinde. V podstatě tedy chápu, že si raději místo deseti minut s nějakým Špulákem a spol. zdřímnou v tourbusu, nebo si přečtou nějakou knihu.
Jen mě mrzí, že mé knihy ještě nevyšly v angličtině. Mohl bych alespoň živit naději, že knížka, které se budou na kanapi v tourbusu nebo hotelu hoši z Muse věnovat, bude ta moje.
Leda by s překladatelem…
C’est la vie.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)