Hurts již mají v melodice i rockovou razanci

Britská skupina Hurts představila v asi sedmi stovkami diváků vyprodané berlínské hale Postbahnhof některé písničky ze svého druhého alba Exile. Exklusivně. První koncertní prezentaci před vydáním kolekce absolvovala 7. února v Londýně, další koncerty chystá až po vydání desky (11. března). Turné zahájí 14. března v Kolíně nad Rýnem, 28. března se představí v pražském Lucerna Music Baru, kde je již vyprodáno.
Před dvěma lety zamávali Hurts světovými albovými žebříčky i poněkud bezradnou popovou scénou. Vydali debutové album Happiness a nabídli na něm sérii kompozic, které překypují zvukovými a hudebními nápady, vystavěny jsou v moderních aranžích, přitom výrazně evokují synth pop osmdesátých let a i s ohledem na tu dobu se netají melodickými ambicemi. Hurts spojili pop s elektronikou a novou vlnou, což odpovídá chuti doby oprašovat retro a vdechovat mu do jisté míry moderní charakter.
S touto výbavou se vypravili do světa a uspěli. Zpěvák Theo Hutchcraft a multiinstrumentalista Adam Anderson dokázali ze svého debutu těžit plné dva roky. Jeho studiovou atmosféru, které přispělo hostování řady muzikantů i vokalistů, uvěřitelně přetáhli na pódia, získali si srdce aktivních diváků na celém světě a například v České republice už vystupovali s velkým úspěchem třikrát. Dvakrát v Praze a jednou na letním Sázavafestu v Benešově.
Ve volných chvílích se na turné rodily písničky pro nové album. Lze od něho očekávat, že se bude úspěšnému debutu minimálně nápadně podobat. Naznačil to v lednu zveřejněný singl Miracle a v zásadě i sobotní berlínský koncert. Více než měsíc před jeho vydáním představili v sobotu Hurts nejenom skladby z dob slávy, ale i pět písní z novinky.
Pozitivní umělecké vlastnosti i inspirace z debutového alba si zachovali. Miracle je přitažlivý hit na první poslech, Blind se tomu statutu minimálně přibližuje. Další tři novinky nicméně přinesly koncertní prezentaci manchesterské dvojice novou příchuť.
Těžko odhadnou, v jakém zvuku se budou prezentovat na albu. V Berlíně ale úvodní Exile nabídla pevnou hudební hmotu nastolující více než melodii lehce zatěžkanou sychravou atmosféru. Však se v ní dosud převážně klávesový hráč Anderson představil s kytarou v ruce (a dál se k ní vracel), čímž zdůraznil větší akceptaci rockového mystéria v jinak dosud intenzivně popové tvorbě Hurts.
Další novinka Cupid ukázala, že ono rockové zpřísnění nebyl chvilkový rozmar. Místy totiž dosahovala až metalových vlastností, kladla důraz na rytmus a celá kapela to dala najevo razantnější hrou, než jakou se dosud prezentovala. The Road, novinka uzavírající základní set koncertu, pak ovoněla koncertní zvuk formace téměř psychedelickým charakterem obnažujícím její lehce mystickou atmosféru. Že Hutchcraft rozsekal v závěru skladby mikrofon, mohlo znamenat i jakési definitivní upozornění na to, že Hurts přitvrdili. Platilo to totiž i o prezentaci písniček z prvního alba.
Na škodu koncertu, jenž i s přídavkem čítal třináct písniček, byla chvílemi patrná hlasová indispozice Hutchcrafta. Hurts ale ve své druhé kapitole existence budou nadále vhazovat mezi fanoušky bílé růže, snaživě komunikovat, děkovat za přízeň a především nabízet písničky, které evropské popové scéně současnosti sluší. Koncert v Berlíně to napověděl.

Hurts
Postbahnhof, Berlín, 9. 2. 2013
Hodnocení: 80%

(Tato recenze vyšla na serveru Novinky.cz 10. 2. 2013)

 



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)