Pátrání po smrti herce M. D.

Tento krátký příběh je pravdivý a píšu ho na dokreslení toho, jak asi mimo jiné vypadá novinářská práce. Jistě, pokud tyto řádky budou číst novináři, připadnou jim fádní. Pevně ale věřím, že moji čtenáři se nerekrutují pouze z řad lidí od pera.
Stalo se v pátek večer. Těsně po šesté hodině večer mi volá kolega M., že mu kolega J. napsal krátkou esemesku o tom, že český herec M. D. zemřel. Srazilo ho prý auto. Kolega M. mě žádá, abych se to s lidmi z kulturního oddělení deníku Právo pokusil ověřit.
Věděl jsem, že mám ve svém telefonním seznamu číslo na údajně zesnulého herce M. D. Volám mu tedy na ně, ale virtuální operátorka mi sděluje, že volané číslo neexistuje. Není to v tu chvíli žádná indicie, protože jsem si uvědomil, že toto číslo si už herec zřejmě zrušil před časem. Volal jsem mu na ně totiž před prezidentskou volbou, a již tehdy mi tatáž operátorka sdělila totéž.
Volám tedy kolegyni R., která sedí v redakci a má službu. Slibuje, že zavolá do Nárdoního divadla, kde herec M. D. působí, a snad budou něco vědět oni. Děkuji a volám kolegovi J. P., kterého žádám rovněž o pomoc. Tento recenzent je na cestě do divadla, ale sděluje mi, že dotyčný M. D. je Brňák, a tak zavolá režiséra V. M., který by snad něco vědět mohl. Mezitím mi volá kolegyně K., jestli jsme zkoušeli mluvčí policie.
Ověřuji u kolegy M., který mi zprávu o smrti herce M. D. sdělil, zda je celá akce konzultována s policií. Odpovídá mi, že je, ale že bohužel zatím nikdo nic neví.
Hned tedy volám kolegu J., který M. informaci v prvopočátku předal, a ptám se, jestli je jeho zdroj spolehlivý. On na to, že vcelku ano, a dokonce mu prý tento zdroj sdělil, že už tu zprávu slyšel kdesi v rádiu. Herce M. D. mělo srazit auto a on měl na místě svým zraněním podlehnout.
Jakmile skončím hovor, volá mi zpět kolega J. P. se zprávou, že režisér V. M. nic neví, nicméně je vyděšen. Poprosil jsem ho, aby další umělce raději neděsil, a tedy zvolil jiný slovník. On se ihned nabídl, že jde na premiéru nové inscenace do pražského Rokoka, a jakmile zjistí, že je ve vzduchu chmurná nálada, začne zjišťovat.
Poté mi kolega M., který mi zprávu na začátku celé akce sdělil, zavolal zprávu, že mají už další zdroj. Rozdíl je jen v tom, že zatímco ten první tvrdil, že herec M. D. zemřel odpoledne, nový zdroj říká, že se tak stalo již v poledne.
Uzávěrka vydání se kvapem blíží, je skoro sedm hodin a stále nevíme nic. Po deseti minutách mi ale volá kolegyně R., které mluvčí Národního divadla sdělil, že před chvílí mluvil s hercem M. D. a ten je v pořádku. Poděkoval jsem, oba jsme se upřímně zaradovali, a ještě než jsem stačil vytočit kolegu M. a akci zastavit, zavolala mi kolegyně K. a řekla, že jí volal kolega M. s tím, že zjistili, že je to kachna.
Spadl mi kámen ze srdce, dotyčného herce mám rád. Akce se zastavila a já mohl dál žít v klidu páteční večer.
Za dvě hodiny mi napsal kolega J. P., kterému jsem esemeskou sdělil, že zpráva byla kachna, že předtím svým dotazem vyděsil před premiérou v Rokoko asi deset.
Aby to mělo pointu, chci tím vším vlastně napsat, že když budete mít štěstí, můžete si na herce M. D. zajít do Národního divadla na inscenaci Sluha dvou pánů, ve které exceluje v hlavní roli. Anebo si ji sežeňte na DVD. Případně se v úterý podívejte v televizi na opakování jeho slavného cyklu 3+1.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)