Zázrak!

Jako spousta lidí na tomto světě, i já toužím zažít zázrak. Pravda, už jsem měl tu čest. Ale vidět nad autem ve výši asi kilometru létající talíř nebo se během jedné vteřiny přenést v čase z Nitry do Trnavy, což je asi pětatřicet kilometrů, nejsou ty zázraky, které by se dobře dokazovaly. Navíc když s některým z nich ve společnosti vyrukuji, velmi snadno si všimnu, že pro další chvíle ztratím důvěru a dokonce mě přestane očichávat i pes, který se ke mně do té chvíle přátelsky tulil.
Dnes ráno jsem ale zázrak zažil, alespoň jsem o tom byl přesvědčen. Příběh je to prostý. Rozhodl jsem se, že si udělám svou oblíbenou kávu Trinidad. Mám k té příležitosti takzvaný presovač, který je z varného skla a do něhož vhodím dvě lžičky čerstvě namleté kávy, nechám ji dvě minuty zalitou horkou vodou a pak se presováním zbavím zrnek a mohu pít bez rizika, že mi zase zaskočí nebo udělá nějakou rotyku ve střevech.
Ráno jsem si ale všiml, že je varné sklo nádoby presovače trochu špinavé. Rozhodl jsem se je tedy očistit a vzal jsem si k tomu ubrousek. Kráčel jsem zázraku vstříc. Hodil jsem ubrousek na dno nádoby, nožem od příboru na něj přitlačil a jezdil jimi zleva do prava a zpět, abych setřel prach a zbytky usazené kávy.
Potom jsem ubrousek i nůž vytáhl, ubrousek odhodil do koše a nůž vrátil do nádobky z varného skla. Následně jsem do ní pustil horkou vodu, abych se zbavil zbytků ulpělého papíru a udělal dobře svým očím, protože mám rád pohledy na věci, po nichž stéká voda či na nich tančí kapky.
Po chvíli jsem zjistil, že se nádoba vodou neplní ani nepřetéká. Byla naplněna tekoucí vodou do poloviny a tekutina ne a ne vystoupat výše, byť voda z kohoutku do ní tekla slušně silným proudem. Okamžitě jsem pochopil, že je to fyzikálně nemožné a tedy se jedná o zázrak. Zaradoval jsem se a očekával jsem, že navrch v mé kuchyni dojde ke zjevení se některého svatého, v lepším případě dokonce Jennifer Anistonové v kalhotkách. Připravil jsem se na to a dychtivě tu chvíli očekával.
Za chvíli jsem ale posmutněl. Ke zjevení svatého ani herečky nedošlo. Mé oči vypátraly, že příčinou zázraku bylo, že nůž od příboru nepochopitelně prorazil bok nádobky a voda celou dobu vytékala ven.
Jistě chápete, že jsem nyní konsternován a ze vší té nepohody viním Nečase, Kalouska a Zemana. Toho prvního hlavně kvůli tomu, že nikdy nepochopil ezoterickou poučku o tom, že s takhle pitomým jménem neměl lézt do politiky, protože jméno člověk nedostane náhodou a může jim ovlivnit i své okolí. Proč si myslíte, že pořád prší?…



Komentáře [ 1 ]

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)