Zpívající akrobatka Pink

Třiatřicetiletá americká zpěvačka Pink koncertovala v pátek v Praze počtvrté. V živé paměti fanoušků jistě zůstalo její vystoupení z července 2010, kdy na fotbalovém stadiónu Slavie v rámci turné k albu Funhouse předvedla poprockový cirkus s mnoha až akrobatickými kousky a pastvou pro oči kvitující hru barev, světel a videoefektů.
Páteční zastávka v O2 Areně se odehrála v rámci turné k loňskému albu The Truth About Love a co do podívané od předešlé show opisovala. I tentokrát vsadila Pink nejenom na řadu svých hitů (Just Like A Pill, Trouble, Sober, Who Knew či So What), ke kterým přidala písničky z poslední desky (Blow Me (One Last Kiss), Try, Are We All We Are či How Come You’re Not Here), nýbrž i na taneční čísla, bohatou projekci a především akrobatické kousky.
Nemá strach houpat se bez viditelného jištění na kovové kleci ve tvaru vejce, ani skotačit na pružném laně či v závěrečné skladbě So What svištět po kovových lanech nad hlavami diváků a přistávat na malinkatých ploškách středně vysokých sloupů.
Radost, kterou jí tato ekvilibristika zjevně způsobuje, nadchla i publikum. Jejím akrobatickým výkonům nadšeně aplaudovalo, jistě s vědomím, že jí umožňují během koncertu snáze ovládnout obrovskou plochu pódia, a to od země po nejvyšší patro.
Během koncertu se Pink přičinlivě věnovala i tanci a zúčastnila se s doprovodnými tanečníky jak tuctových choreografií, tak několika dramatických výstupů, mezi nimiž hrály prim temné pohybové příběhy, které za její aktivní účasti doprovázely písničky Try a Wicked Game.
Pěvecky odvedla standard, byť při akusticky zahrané Who Knew přiznala, že jí „odcházejí hlasivky“. Její hlas byl nicméně do té doby mocný, punkově jiskřivý, uhrančivý a lehce hysterický.
Podobný výraz měly i dvě doprovodné vokalistky, a tak když se Pink věnovala tanci či akrobatickému dovádění, zpívaly ony a necvičené ucho ani nepostřehlo, že hlavní hvězda mlčí. Výtečně to pak fungovalo v rozezpívaných refrénech, kdy celý tento tým, posílený ještě hlasem doprovodné kytaristky, zpíval s takovou vehemencí, že skoro rozkmital vlasy na hlavách diváků.
Ve vyprodané pražské hale předvedla Pink profesionálně pojatou i odvedenou podívanou. Byl to trochu cirkus, kvůli vstupům postavy vypravěče a provokatérského klauna hovořícího neustále o významu lásky také divadlo, v neposlední řadě koncert poprockové hvězdy. Všechny tyto tři atributy se během dvouhodinového vystoupení vzájemně proplétaly, snad aby potvrdily, že pěkně pospolu tvoří základ pro dobře odvedenou práci v současném šoubyznysu. Bylo by klamné tvrdit, že v provedení Pink neuspokojily.
Večer zahájila denverská indiefolková skupina Churchill. Její půlhodinové vystoupení bylo oslavou absolutního muzikantství tak, jak jej ctí například Arcade Fire či Mumford & Sons. Za zmínku rozhodně stojí i proto, že předkapely obvykle nenadchnou. Téhle ale hala na rozloučenou spravedlivě tleskala.

Pink, Churchill
O2 Arena, Praha, 10. 5. 2013
Hodnocení: 80%

(Tato recenze vyšla 11. května 2013 na serveru Novinky.cz)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)