Daft Punk na cestě zpět

Dlouhodobě přeceňovaní Francouzi Daft Punk jsou ve dvacátém roce existence zpět. Jelikož vědí, jak důležité je postarat se o dobrou reklamu, spolupracují s nejlepšími specialisty v oblasti marketingu. Výsledkem je, že přinejmenším hudební Evropa považovala novinku Random Access Memories za nejočekávanější v prvním pololetí.
Guy-Manuel de Homem-Christo a Thomas Bangalter, muzikanti a producenti schovávající se vytrvale za masky robotů, už dávno překročili hranice stylu house, který je s nimi dlouhodobě spojován. Série dobře přijatých alb i skladeb nakonec způsobila, že hollywoodští producenti překonali dlouhotrvající odpor k elektronické hudbě a požádali dva muže z Daft Punk o soundtrack k filmu Tron: Legacy (2010). V té době prý začal vznikat materiál na nové albu, které vychází osm let po předešlém Human After All (2005).
Vzdává hold americké hudbě přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Jinými slovy: Daft Punk potěší milovníky softrockových kapel Toto, Fleetwood Mac nebo The Eagles, protože se jim v mnoha ohledech podobají. I oni nabízejí trochu mdlé a energicky poloprázdné skladby, archaický zvuk, zpestření v podobě různých vesmírných zvuků, hudební klid a mír.
Album Random Access Memories vyvolává smíšené pocity. Francouzi zradili etiku nové elektroniky, ke které se hlásili, a radikálně se vrátili k jejím kořenům. Vědomě přitom odmítli všechny pokroky, které taneční hudba v posledních dvaceti letech udělala.
Na druhou stranu je nahrávka dalším příkladem erudice tvůrců. Schopnost vytvářet vlastní hudbu na pozadí nápadů historicky oceněných umělců je svým způsobem obdivuhodná. Těžko to ale bude dlouhodobá cesta.
Album je koneckonců dokladem stavu současné taneční hudby. Jelikož se vyčerpala a těžko hledá další směr, radikální návrat může být řešením.

Daft Punk: Random Access Memories
Sony Music, 74:37
Hodnocení: 65%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 4. června 2013)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)