Deštivá projížďka třiceti lety skupiny Bon Jovi

Třicet let na scéně letos slaví skupina Bon Jovi. I proto vyjela na turné nazvané Because We Can. Aby z něho dýchala také současnost, nadělila si už na jaře dvanácté studiové album What About Now a některými písničkami z něho prošpikovala sérii hitovek, které na probíhajících koncertech dostatečně výmluvně dokumentují její historii.
Do Prahy dorazila podruhé. Před dvaceti lety vystupovala na Strahovském stadiónu a koncert to byl povedený. V pondělí se přestěhovala na fotbalový stadión Slavie a koncert to byl mokrý. Vytrvalý déšť provázel jak set předskakujících českých Support Lesbiens, kteří se představili v nové sestavě na začátku nové etapy svého příběhu, tak vystoupení Bon Jovi.
Obrovské pódium mělo podobu přední masky Cadillacu, po jeho stranách byly dvě velké obrazovky a několik desítek menších bylo umístěno v zadní části scény.
Protože koncert začal (a vlastně i skončil) za světla, nepotěšil zrak diváků světelnými či pyrotechnickými efekty. To vystoupení neblaze poznamenalo, neboť pro mnohé návštěvníky byl více než dvouhodinový pohled na šestici hudebníků na scéně přece jen trochu nezáživný, zvláště pak v přicházejícím chladu a vlhku.
Bon Jovi se nicméně pustili do vystoupení s elánem. Úvodní That’s What The Water Made Me předznamenala rockově chytlavý a stylově trochu archaický charakter večera, následující You Give Love A Bad Name, It’s My life, Raise Your Hands nebo chuťovky z nového alba to potvrdily.
Původní kytarista skupiny Richie Sambora do Prahy nepřijel. V dubnu opustil kapelu, důvod si nechal pro sebe, a na dalších koncertech ho zaskočil šikovný Phil X. Jeho a základní trojici Jon Bon Jovi (zpěv, kytary), David Bryan (klávesy) a Tico Torres (bicí) doplnili baskytarista Hugh McDonald a třetí kytarista Bobby Bandiera.
Kromě Torrese zpívali všichni, a tak se Bon Jovi několikrát během večera mohli pochlubit náramně nabroušenými a sezpívanými vokálními linkami, stejně tak nedlouhými, a tedy milými instrumentálními sóly kytaristů a klávesisty.
Přesto se zdálo, že zvláště v první části koncertu zvolila kapela v některých písních volnější tempo, než je na albech. Nadto Bon Jovi jako sólový zpěvák už přece jen nemá ve výrazu tu naléhavost, kterou měl před dvaceti lety a na raných albech formace.

Bon Jovi, Support Lesbiens
Synot Tip Arena, Praha, 24. června
Hodnocení: 75 %

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 26. června 2013)



Komentáře [ 1 ]

  • renata napsal:

    Tento komentář psal zřejmě někdo, kdo tam nebyl. Koncet byl užasný, atmosféra, i přesto, že my Češi nejsme tolik temperamentní byla špičková !!!! Šla bych znovu a znovu bych si to tak parádně užila.

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)