Snad se Markéta Konvičková rozhodne správně

Zpěvačku Markétu Konvičkovou je třeba brát vážně. Jestliže debutové album Na šňůře perel (2010) bylo představením její existence a následující Kafe, bar a nikotin (2011) napovědělo, že najít si místo na české scéně zvládne, novinka Tablo říká, že ho má.
Kolekce jedenácti písniček a čtyř bonusů je paradoxně záznamem chvíle, kdy se Konvičková rozhoduje, jakou stylovou cestou se vydá, a současně dává na vědomí, že její talent nebyl výkřikem okamžiku. Paradoxně proto, že byť by člověk se třetím albem očekával, že stylový tvar písniček již bude dán, u Konvičkové je teď mnohem důležitější potvrzení onoho talentu.
Album si nadělila ke své úspěšné maturitě a nazpívala na ně písničky, které ji jako posluchačku inspirovaly a pohladily po duši. Úvodní Z ráje jsem utekla s textem Jaromíra Nohavici má noblesu a současně švih. Podobné je to u písniček O přátelství, povedeném duetu s Danielem Mrózkem Sázka na život (je i na Mrózkově nedávno vydaném sólovém debutu), zklidnělé Tak trochu jiná, lehké Jako dva ostrovy či postupně gradujících Touhách nebo bonusových Vánocích v dlaních. Tam všude Konvičková rozprostírá příjemný hlas a přesvědčivý výkon.
Vrcholem kolekce je ovšem anglicky zpívaný duet s Elis nazvaný Bye Bye. Až gospelově laděná skladba se swingovým nádechem má mimořádně hravou atmosféru a obdivuhodně se v něm doplňují dva skvělé ženské hlasy.
Na albu jsou i taneční skladby, další kousek Konvičkové stylového labyrintu. Byly by to zřejmě slušné jistoty pro diskotéky, ovšem v sousedství výše uvedených kompozic působí jako cukrová vata, která v ústech rozprostře příjemné sladko, ale brzy se nenávratně rozpustí.
S projevem Konvičkové daleko více souzní serióznější a snad i vážnější atmosféra písniček. Skladby, v nichž bude moci devatenáctiletá naděje z Třince ukázat, že zpívání bere jako úděl. Snad se propříště pro tu cestu rozhodne.
Absolutorium zaslouží i výtečný ilustrovaný obal cédéčka s vloženým zápisníčkem pro fanoušky.

Markéta Konvičková: Tablo
Petarda Production, 53:27
Hodnocení: 80%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 24. června 2013)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)