Dojetí a Džambulka na Colours

Nejlepšími vystoupeními na letošních Colours Of Ostrava zatím byly koncerty Damiena Rice a Markéty Irglové. Byly vlastně spojené. Irský písničkář Rice je Markétin kamarád, a tak si udělal dva dny volna a před vystoupením na Colours vyrazil k ní domů do Valašského Meziříčí, kde odpočíval a společně také hráli.
Výsledkem této kooperace bylo, že při koncertu Markéty přišel na poslední písničku zahrát jako host, a nedali spolu nic jiného než oscarovou Fallinʼ Slowly. Při vystoupení Rice přišla zase na jeho pódium zazpívat Markéta. V obou případech bylo přijetí diváků tak nadšené, že to bylo až dojemné.
Na Colours je ale i veselo. Má kolegyně nakonec staženou pásku na ruce s vypětím všech sil vyměnila těsně předtím, než jí zápěstí napuchlo, jak si to noc předtím přála slečna s nápisem Information na tričku. Mně zase jeden borec z ochranky festivalu při vstupu do areálu řekl, že mě asi nebude moci pustit s PET lahví s vodou, což mi připadlo proti základním pravidlům slušnosti. Odpověděl jsem mu, aby si to – jestli mě může pustit, či nikoliv – šel zjistit, a když skutečně pro informaci odešel, nenašel jsem jediný důvod, proč bych měl čekat na to, až mi bude vykládat, že si mou vodu z batohu prostě vezme a hodí ji za plot. Tak jsem šel dál.
Před koncertem Damiena Rice před námi prošla zvláštní trojice. Mladík v čele se obrátil na kamarádku za sebou a přikázal ji: „Hlavně hlídej Džambulku!“ Jeho pohled pak sklouzl ke třetí v trojici, dívce notně opilé, sotva se vlekoucí.
Inu, naše česká Džambulka, kterou je ve skutečnosti žalostná alkoholička a umělecká troska Iveta Bartošová, se dostává do lidové mluvy jako symbol toho, co je třeba hlídat.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)