Gabriela Gunčíková vykročila k sobě

Na začátku alba si zpěvačka Gabriela Gunčíková (soudě podle charakteristického vydechnutí) zapálí cigaretu. Těžko by to udělala jako popová princezna, do kteréžto pozice byla vháněna některými lidmi ze zdejšího hudebního průmyslu poté, kdy v roce 2011 uspěla v Česko-Slovenské SuperStar.
Nahrála tehdy popovou desku, protrápila se několika měsíci zpíváním písniček, které svou povahou stály proti její přirozenosti i živelnosti, a dostala se k Lewron Music Center, kde konečně dostala prostor projevit se tak, jak vyrostla. Jako rockerka.
Vzniklo album Celkem jiná, které už svým názvem napovídá, že v projevu dvacetileté zpěvačky dochází ke změně. Že je to změna pozitivní, je jasné už při prvním poslechu nového alba.
Gunčíková totiž v rockově zabarvených, ale ne ortodoxně rockových písničkách září. Zpívá s chutí, vnáší do svého projevu dávku jiskření a jistě si s radostí zazpívala i texty, v nichž i hledí do období, kdy byla tlačena do tvorby, se kterou se neztotožňovala.
Gunčíková je dobrá zpěvačka. Zvládá střední i vysoké polohy, její hlas je pevný, nadto vyzařuje sex appeal, rockovým zpěvačkám tolik slušící. Není pochyb o tom, že poloha poprockové „dračice“ je jí příjemná. Přestože sama tvrdí, že by se ráda v budoucnu vrhla na zpívání ještě tvrdších skladeb, aktuální „kompromis“ vyhlíží velmi nadějně.
Album Celkem jiná má dynamiku. Gunčíková se na něm nepohybuje jen v písničkách tempově svižných, nýbrž pokojně vstupuje i do oblasti rockových balad, zkrátka střídá tempa tak, aby nebyla nálada desky úmorná.
Ona a její tvůrčí tým vcelku obstály i v oblasti textů. Pravda, je v nich tu a tam nějaká dlouholetá fráze (třeba „časy jsou zlé“), povšechně ale z písniček „netrčí“ a neubírají jim na drajvu. Vlastně se povedlo spojit české texty s hudbou mající kořeny na britských ostrovech.
Tam Gunčíková totiž čerpá od svých oblíbenců. Milovnice metalu a hard rocku v sobě však nezapře ani moravskou hudební povahu a růst na klasických tancovačkách. Proto mají některé skladby takzvaně těžký zadek a postrádají pravou rockovou lehkost tvorby oblasti, do které zpěvačka zbožně hledí.
Celkem jiná je přesto pro Gunčikovou důležité album. Mění se na něm v rockovou zpěvačku a dokazuje, že na to má dost talentu, odvahy i sil. Současně si ponechala dost popového nádechu na to, aby se její nové písničky mohly uplatnit i v u nás poněkud konzervativních rádiích.

Gabriela Gunčíková: Celkem jiná
Lewron Music Center, 35:28
Hodnocení: 70 %

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 13. července 2013)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)