Franz Ferdinand šli k jistotě

Vizuálně jsou skotští rockeři Franz Ferdinand trochu starosvětští. Mají staromódní eleganci, vypadají, jako by přišli z padesátých let, kytary mají proklatě vysoko a chovají se slušně.
Hudebně se vzhlédli v době příchodu rock’n’rollu v šedesátých letech, přičemž ho přetáhli na začátek let osmdesátých, kdy kapely do čitelné melodické linky používaly funky-diskotékový podklad. To je pro ně charakteristické.
Na svém čtvrtém albu Right Thoughts, Right Words, Right Action zůstali své originální hudební tváři věrní. Nepřišli s ničím novým, nehnuli se z místa, kolem nich se však změnily okolnosti.
Kdyby aktuální písničky prezentovali v roce 2004, v době vydání svého debutového alba Franz Ferdinand, bylo by to pro tehdejší scénu osvěžující. Dnes je však podobně znějících kapel spousta, zvláště na britských ostrovech, a tak se Franz Ferdinand dostali do pozice spolehlivých herců, kteří svou roli nezkazí.
Na poměrně krátkém albu opakovaně upozorňují na svou schopnost napsat a nahrát smysluplnou skladbu, která je okatě retro tak, jak to doba žádá. Není to ale nic převratného či šokujícího, navíc to někdy vypadá, jako by se skupina opakovala, případně lacino čerpala ze zdrojů jasně pozitivních. Písnička Fresh Strawberries je jako od Beatles, Evil Eye jako od The Clash a veselá Bullet zase evokuje popové hity osmdesátých let.
Snadno se může stát, že si posluchač nové album skotské čtveřice přehraje, ocení je, ale za čtrnáct dnů mu z něho v hlavě nezůstane nic. Kapela totiž nepokračuje ve zvukové inovaci, kterou nabídla na předešlé desce Tonight: Franz Ferdinand z roku 2009. Spíše se vrátila k prvním dvěma albům, k jistotě.

Franz Ferdinand: Right Thoughts, Right Words, Right Action
Domino, 35:04
Hodnocení: 70%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 4. září 2013)

Poslechněte si album:



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)