Fakt stará kosmická loď

V dnešním vydání Práva jsem měl článek o tom, že v polovině března bude v Praze otevřena výstava pozůstatků dinosaurů. Prý skutečných, pořadatelé tvrdí, že minimálně osmdesát procent pozůstatků ze složených koster je pravých, zbytek musel být nahrazen kvůli tomu, že byly původní kosti zničeny nebo třeba ukradeny.
V novinách to chodí tak, že jakmile napíšete článek o nějaké odborné věci, jakou jsou zde dinosauři, okamžitě platíte v očích mnoha čtenářů za odborníka. Stalo se to i mně. Na základě toho článku mi totiž dnes zavolal jakýsi pan Ivan (celé jméno znám, ale nějak se mi ho nechce zveřejňovat) a nabídl mi, že by pro tu naši výstavu měl nějaké exempláře.
Chvíli to vypadalo zajímavě, nabízel zkameněliny, které našel kdesi na Slovensku. Potom se ale nadechl a sdělil mi, že by měl k dispozici i jednu pecku.
„Jde o pravěkou kosmickou loď,“ řekl důležitě.
„Kosmickou co?“ zeptal jsem se nevěřícně.
„Loď. Kosmickou loď. Všichni si myslí, že průkopníci jsou Rusové, ale není to tak,“ potvrdil mé zlé tušení.
Jako správný laik jsem se zeptal: „A kde jste tu loď vzal?“
„Je to můj nález. Je sedmdesát milionů let stará.“
„Jak to víte?“ zeptal jsem se.
„Podívejte se, na to člověk nemusí být znalec, aby na tu loď mrknul a viděl, že je stará,“ ujistil mě.
„Ale jak víte, že je jí sedmdesát milionů let?“
„Já byl kdysi na sympóziu kosmonautiky tady v Praze a ta moje pravěká kosmická loď tam vyvolala velkou senzaci. Hlavně u Číňanů a Japonců,“ neodpověděl mi na můj původní dotaz.
„A kolik váží?“
„Tak deset kilo,“ řekl bezelstně a já si představil pravěkou kosmickou loď, kterou unesu v jedné ruce…
„Ta berete?“ zeptal se.
„Víte co, já tomu nerozumím, ale dám na vás kontakt pořadatelům té výstavy a oni se vám případně ozvou,“ konstatoval jste.
„To je skvělé. Pokud mi pomůžete, pomůžete celé vědě,“ povzbudil mě pan Ivan.
Pořadatelům výstavy jsem už o tomto zajímavém kontaktu řekl. Zatím jsou s reakcí na něj ale opatrní.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)