Tommy Indian musí být trpěliví

Debutové album skupiny Tommy Indian patří v České republice k nejméně doceněným za loňský rok. Museli to tedy za nás udělat zahraniční odborníci i muzikanti. Dříve než kapela stihla odehrát první koncert, uspěla se skladbou Slow Slow Slow jako jediná z Evropy ve dvou světových hudebních soutěžích – Songwriting Competition 2013 a Unsigned Only.
V Tommy Indian se sešlo několik výrazných osobností. Zpěvák Thomas Klika a pianista Petr Tichý hráli v zajímavých berounských No Heroes a Tommy Indian je hlavně jejich projekt. Bubeník a producent David Landštof a kytarista Josef Štěpánek hrají s Radůzou, Ďáblovým stádem, Petrem Linhartem či Šárkou Adámkovou, producent a klávesista Armin Effenberger je polovinou popového dua Cartonnage a baskytarista Jan Lstibůrek hraje v Toxique i s Tomášem Klusem.
Na jednu stranu je přítomnost takových muzikantů zárukou profesní kvality, na stranu druhou budí obavy, že Tommy Indian je pro ně pouze další hudební projekt a bude důležité, zda vzbudí pozornost záhy, či nikoli. Pokud ne, všichni si asi půjdou dál po svém.
Kapela pracuje se směsí folku, indie rocku, country, elektroniky a popu a její písničky neznějí na první poslech česky. Jistě k tomu přispívá fakt, že většinový autor a zpěvák Klika je napůl Američan, jenž je odkojený anglo-americkou produkcí, protože za oceánem prožil dětství a kus mládí.
Prvky, s nimiž skupina v zárodku pracuje, jsou ale naprosto obvyklé, chtělo by se napsat globální. Vsadila na nápaditou melodiku, v žádném případě však ne podbízivou (proto se v některých písničkách silné linky vynořují jako by mimoděk), dala písničkám zvuk, jenž v sobě spojuje šedesátá léta se současností (která je rockovou historií silně ovlivněna) a výtečně aranžuje.
Album je mimořádně vyrovnané, ani na chvíli jeho energie a nápaditost nepadá. Je příjemné na poslech a vedle singlu Slow Slow Slow jsou i další písničky, které by nejspíš obstály i v konkurenci zahraničních klubových formací (Dive Baby Please, Center Of Love, Original Sin, Cowboys & Indians a další).
Tommy Indian se s ohledem na vše napsané budou muset obrnit trpělivostí. Přestože vydali velice dobré album, cesta za českým posluchačem bude složitá. Je totiž v zásadě konzervativní a nové prvky (včetně angličtiny v textech) přijímá pomalu a s despektem.
Vzdát by to ale Tommy Indian neměli. Práce, kterou na albu Moon Dreamer odvedli, je totiž veskrze výborná a pozitivní zpětnou vazbu zaslouží.

Tommy Indian: Moon Dreamer
Supraphon, 41:15
Hodnocení: 85 %

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 9. ledna 2014)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)