Před pětatřiceti lety zemřel Sid Vicious. Smrtelnou dávku mu podala matka!

2. ledna uplynulo pětatřicet let od smrti bývalého baskytaristy skupiny Sex Pistols a jednoho z největších – s prominutím – primitivů mezi rock’n’rollovými hvězdami Sida Viciouse. Jmenoval se vlastně Simon John Ritchie a jeho životní příběh svědčí o tom, že unavené štěstí si může leckdy sednout i na úplného vola. Ten příběh ale miluju, i s tím podivným koncem.
Teorií o jeho smrti je samozřejmě více, stejně jako teorií o tom, co je s jeho ostatky. Tenhle baskytarista, který hrál na svůj nástroj – troufám si tvrdit – hůř než já, měl sakra problém zmáknout základní školní docházku a už ve čtrnácti letech prodával LSD na rockových koncertech.
V říjnu 1978, poté, co od Sex Pistols demonstrativně odešel zpěvák John Lydon a kapela vlastně skončila, byl Sid Vicious zatčen a uvězněn. V hotelu Chelsea v New Yorku se totiž jednoho rána probudil a našel na zemi svou přítelkyni a družku v drogovém běsnění Nancy Spungen neživou. Měla v břiše díru a policie se vcelku pochopitelně domnívala, že mu při nějakém drogovém excesu ruplo v kouli a do své lásky zabodl nůž. Přestože existují teorie, že dívku zabil někdo jiný (z pokoje prý zmizely i nějaké peníze a drogy), Sid putoval za mříže.
Na svobodu ho dostala kauce, kterou zaplatila společnost Virgin Records. Prý z toho ale velkou radost neměl: jeho láska byla po smrti a on se ve vězení podrobil odvykací kúře, která byla údajně úspěšná. Zdálo se tedy, že jeho život ztratil všechen smysl. S novináři následně mluvil o životní nudě a o tom, že by byl nejraději mrtvý.
Jenomže jako správný pankáč musel příchod na svobodu řádně oslavit. Byla u toho jeho nová přítelkyně Michelle Robinson, řada podivných smažek a alkoholiků a, žel bohu, i jeho matka Anne Ritchie.
V únoru 1979 se konal v domě Michelle Robinson ve West Village v New Yorku mejdan a jeho nová láska dohlížela, aby se na párty, na níž se drogy doslova válely po zemi, Sid žádné ani nedotkl. Je to samozřejmě postavené na hlavu, nicméně tou pravou lidskou raritou dne byla Sidova matka.
Sama byla těžká narkomanka, která se dokázala klidně i několikrát denně dostat do stavu, kdy netušila, jestli je ještě naživu, nebo už v ráji. Na večírku se rozhodla potěšit svého namol opilého syna a podala mu heroin. Kdo připravil dávku tak silnou, že po ní Sid natáhl ráfky, byla (možná stále je) otázka pro účastníky mejdanu a policii.
Jedna z verzí třeba říká, že Michelle Robinson slyšela od Sida, že si hodlá aplikovat drogu, a aby na jeho „ochranu“ nebyla sama, svěřila se s tou informací jeho matce. Ta pak v tichosti zašla za synkem a jako správná máti mu jeho přání splnila. Nabídla mu dávku heroinu.
Zprvu z Viciousovy smrti podezřívána nebyla, jakou by to ostatně mělo logiku? Později se ale k podání „zlaté dávky“ sama přiznala a o tom, že byla na vině, byl i dokument Final 24, který odvysílala televize Discovery.
Anne Ritchie po oddělání svého syna navíc řádila dál. Vzala si do hlavy, že jeho ostatky budou vloženy do hrobu k Nancy Spunge, jeho největší lásky. Její rodina však s tím nápadem zásadně nesouhlasila, a tak prý stará Viciousová jedné noci přešplhala zeď hřbitova, na němž byla Nancy pohřbena, a popel syna rozptýlila na jejím hrobě.
Existuje i teorie, že s popelem skončila kdesi na letišti Heathrow v Londýně, kde jej ve své nešikovnosti převrhla a on byl blízkým větrákem rozfoukán (čili rozptýlen) po hale.
Ať je to jak chce, Sid Vicius byl pošuk a jeho život i okolí rovněž. Přesto jsem si na něho, jako ostatně každoročně, vzpomněl. A k tomu jsem si pustil jeho zfilmovaný sen, pecku My Way i s tím koncem, který by si možná ten cvok rád prožil.
It’s Only Rock’n’roll.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)